Kam až mě nohy donesou...

... o vášni k běhání, o ultramarathonu, o přírodě a snad trochu i o lidech - sobě i jiným pro radost.

středa, září 25, 2013

Už zase skáču přes chřestýše

Nenechte se zmast titulkem. Z reklamnich duvodu jsem do nadpisu zapasoval sluvko "zase". Doposud jsem chrestyse jen poctive obihal. Dneska to ale jinak neslo. Krovi vlevo, krovi vpravo, stezka klesa na asi dvaceti metrech o tri nebo ctyri. Ubrzdit se to uz nedalo, nezbylo nez skocit. Videl jsem ho na posledni chvili, v mistech kudy posledniho pul roku probiham snad desetkrat tydne ... a mnoho jinych chodi nebo beha misto obeda taktez. Dokonce jsem tim samym mistem probihal dnes potreti. Proste je to takova odnoz po hrane canyonu, 2.2km tam, pak zpatky, pak dalsi podobna vetev, jen kratsi a pak tu prvni znova. Dohromady to da za dvanact. Deset metru za mnou frcel Tomas, muj student. Diagnoza ofidiofobie jak vysita, ze by se za ni nemusel stydet ani Indiana Jones. Snad ted nema nocni mury, byl to jeho prvni had co potkal volne v prirode.

Chrestys prerijni. Ten nas byl trosku hubenejsi a jeste malinko vic do zelena.
Plazil se jako zpomalenej film, preci jen, rana jsou uz ted chladnejsi.


Pro mne to byl letos uz treti chrestys. Nejak mam na ne kliku. Za prvni ctyri roky v Novym Mexiku jen jeden, a to jeste v narodnim parku kde nas na to upozornila asi padesati clena tlupa turistu. Chudinka had se choulel ve stinu pod stromem, zamotanej ale ani chrestit se neodvazil. Turisti zalarmovali snad vsechny strazce v okruhu peti mil aby se jim dostalo rady, ze maji hada nechat byt a poctive ho obejit, ze dnes se strilet nebude. Pak tri roky nic.
Letosni prvni varovani prislo uz na Zane Grey. Honza si do ted mysli, ze jsem podel trati schoval magnetak pro efekt, ale pravda je mnohem prozaictejsi. Proste hada nekdo pred nama nasral, a on si to na nas vylil. Nastesti jako kazdy druhy taky-hrdina chrestil poctive jako o zivot jen ze krovi a my jsme ho ani nezahlidli. Podle zvuku jsme ho minuli tak asi o metr.
Jen o mesic pozdeji jsem bezel nas domaci Jemez. Tritydenni bronchitida si vybrala svou dan, ale preci jen jsem se nejak kodrcal k cili. Pet kilaku pred koncem, kdy uz je vam vsechno opravdu jedno a chcete tak akorat umrit se mi u pravy nohy rozchrci rehtacka. Tak dvacet nejvys tricet cisel, hnedej chrestys smotanej do klubicka otvira si hubu a drnci ocasem. Samozrejme jsem se strasne lek a i pres ty unaveny nohy pridal trochu do kroku. V ramci me osobni obrany mne nenapadlo nic lepsiho nez zarvat "Kus babo!" ... coz urcite byla blbost na entou, neb hadi jsou hlusi. Po zhruba mili byla nastesti obcerstvovacka s ikonickym jmenem "Last Chance Saloon". Vede ji Steve Pero, hardrockerska legenda. Z osmdesati zbyvaji tri kilaky do cile a Steve se vas zpravidla snazi premluvit na panaka tequily. Na to fakt nemam, ale jeho domacim lehkym mexickym lezakem nepohrdnu. Jeste se mi klepaj palicky a tak do sebe klatim rovnou dve. Rozestupy jsou stejne asi deseti minutovy, dva exace uz nic nezmeni.
Dalsim chrestysum v zavode uz moc sanci nedavam. Silvertonska 24hodinovka i nepovedene Leadville jsou v prilis vysoke nadmorske vysce. Az zase doma, na stejne stezce jako dneska, i kdyz asi o kilometr dal, div nezakopnu o Arizona elegans (pravdepodobne poddruh "philipi"). Urcite mel pres metr, na tloustku jak duse na mountain bike.Krve by se ve mne nedorezal, ale pookreju kdyz nevidim na ocasku chrestitko. I tak radsi to vezmu o dva metry vokolo. Had ani nehne brvou.
Pak je skoro celej srpen i zari klid. Az dneska. 

 
Arizona elegans znamy tez jako "glossy desert snake" tedy neco jako blejskavej poustni had.
Vypada hrozive, ale v podstate je neskodnej.


Do me sbirky setkani s mistni faunou chybi uz jen medvedi a pumy. Ne ze bych o to nejak stal, ale realne je to jen otazkou casu. Na nekterych mistech kudy pravidelne beham je cerstvy medvedi trus skoro pokazde, kdyz zaprsi jsou videt i stopy v bahne. Pred par tydny se nejakej chlupac usalasil u naseho baraku v praci. Pres noc vybral kontejner a rozhazel to kolem moji stezky. Odpoledne to nekdo uklidil, druhy den rano zase. Podobne misto kde jsem predloni potkal rysa. Choulil se tehdy ve stinu pod borovici a neco si zmoulal packama. Nejdriv jsem si myslel ze je to jen kojot, az jak jsem pribihal bliz poznal jsem ze je to tentokrat neco vetsiho. Selma si mne vsimla teprve az kdyz jsem byl necelejch dvacet metru od ni. Sklopila svuj kratounky ocasek a prchla do skal.
I pres jiz do obecne povedomosti se zazitou pouckou o kojotech (dva a mene kojotu bezi pred tebou, tri a vice kojotu bezi za tebou) jsem nemel stesti narazit na nejakou smecku. Kojoti jsou pomerne samotarsti, jeste tak casto lovi v paru, vetsi smecky jsou dosti vzacne.
To uz spis se bojim losu. I kdyz jsou u nas pomerne krotci, setkat se s nimi temer tvari v tvar neni moc prijemne. Pres den to vetsinou jeste jde a i pres dobre maskovani si jich brzy vsimnete. Horsi je to v noci. Celovka vetsinou kolmo dolu, zrakem skenuju kameny na par metru pred sebe. Jen obcas zvednu hlavu abych se ujistil ze jsem porad na spravne stezce. Dvakrat se mi stalo ze jsem zabehl primo do stada roztazeneho po obou stranach. Hlavy sklonene k zemi ze jim ani oci nesvitili dokud jsem do jednoho temer nevrazil. Pak samozrejme vsichni spozorni, zvednou hlavy a cuci vam do celovky. Deset, patnact paru dve pi kolem. Nekteri skoro nadosah ruky. Nasleduje samozrejme adrenalinovej sok jako v Pulp Fiction a rozklepou se mi nohy. Ztlumim celovku a propletu se ze stada ven. Jeste chvilku jen opatrne naslapuju, nez to napalim co to da ... urcite aspon 6 min na km :) ... ale furt lepsi nez se prerazit a spadnout do kaktusu ... i kdyz i to mne myslim taky jednou nemine.

12 Comments:

At 25. 9. 2013 20:39:00, Blogger 12HonzaDe said...

Cte se o tom moc hezky, docela se bavim... :)...Ovsem, kdyz si vybavim tu scenu, jak bezime spolu po stezkach a ty mi s potouchlym usmevem ukazujes medvedi stopy... a rikas, no nevim, co ti medvedi tady zerou, nic jinyho nez my dva tady neni:)... Tak se mi zase nebezi tak lehce...
Doufam, ze se podobna silena zviratka budou drzet dal, az zase nekde pobezime spolu..
skakani pres chrestyse zdar! Myslim, ze jsi Tomase asi vylecil sokem..
MSF! 12:)

 
At 25. 9. 2013 20:55:00, Blogger R V M said...

Hmm, to je zajímavý.
Zrovna včera jsem na cyklostezce větví píchal do užovky, vypadala jak mrtvá..

Mimochodem věděli jste, že hadi syčí? :)
Já jsem si myslel, že ten sykot je jen v pohádkách nebo že je to jenom takové citoslovce, jako třeba kokodák u slepic nebo mňau u koček..
Ale jak ta potvora na mě zasyčela.. Jsem se lekl jako sviňa. Nakonec odplula rychlým smykem z asfaltu, o což mi vlastně hlavně šlo.

Chci vlastně říct: ty o hadech a já tady včera poprvé na jednoho narazím :)
Přeju běhy raději bez hadů!

 
At 25. 9. 2013 21:55:00, Blogger Láďa S. said...

však pánové a dámy, je přece rok hada!

 
At 25. 9. 2013 23:04:00, Blogger Jitka Sečková said...

Omlouvám se za ty slova, ale já bych se posrala... :( :)))
Jednou jsem potkala užovku a od té doby jsem touto cestou nešla!!! :)))

 
At 26. 9. 2013 9:29:00, Blogger ll said...

Hele a víš že hadi prděj :)))

 
At 26. 9. 2013 10:43:00, Anonymous AprilRuns said...

Napadaji me dve hlasky:
Jednak klasicka: "Ja bych chtel bejt hadem, protoze had kdyz jde, tak pri tom lezi" (S tebou me bavi svet), a pak moje vlastni: "Zlaty slimaci!"
Jinak souhlasim s Jitkou.

 
At 26. 9. 2013 11:49:00, Anonymous Iva said...

Myslela jsem, ze mam jen arachnofobii, ale tyhle vybarveny potvory jasne rikaj, ze k vam dobrovolne behat nepriletim :) Zlaty uzovky a zmije!

 
At 26. 9. 2013 16:06:00, Blogger RID said...

No páni, tak to by mě asi jeblo! Když jsem před lety krátce pobýval v NM a pobíhal si tam kolem Rio Grande, měl jsem z chřestýšů docela strach. Naštěstí jsem žádného osobně nepotkal, na rozdíl od kolegy, kterému jeden přecházel přes cestu (a byl tlustej jak ruka). Před kojoty nás nevarovali, prý je jen nemáme krmit.

 
At 26. 9. 2013 21:00:00, Blogger 1bubobubo said...

Ty brďo to je neskutečná souhra náhod. Dnes když jsem běžel jedinou kamenitou stezkou mimo silnici, tak jsem přeskakoval zmiji. Také jsem si úlekem skoro cvrknul do trenek:-( Ona se odplazila z kamenů do křoví a já raději odběhl pryč. A teď čtu, že Ty skáčeš přes chřestidla.

 
At 27. 9. 2013 18:50:00, Blogger Running Shadow said...

12HonzaDe - Tomas zatim prezil, ale ultimatnim testem bude jestli se na stejne misto se mnou vrati. Bohuzel od prihody s chrestysem jsme meli nejak vice prace nez obvykle.

RVM - evidentne hadi se vynorili vsude po svete ve stejnou chvilku :) ... viz Bubobubo ... zachranil jsi uzovce zivot. Brzi te navstivi hadi kral a splni tri prani :)

Lada S. - oprava "rok hadu" :)

Jitka S. - poprve jsem k tomu asi taky nemel daleko, ale clovek si zvykne. Musi, jinak bych musel zustat doma. POmaha mi obrnet se statistikou. Rocne chrestysi kousnou 1000 lidi, jen 30 zemre. Kdyz te kousne, je jen 30% sance ze ti tam vstriknul jed ... atd.

ll - ... vzdyt ja na ne taky ;)

April - myslim, ze nekde v Amazonii nebo Australii maji jedovate i slimaky ... radsi nase chrestyse v ruce, nez jejich slymaky na strese ;)

Iva - jo zmije !! ... to vis ... moji maminku zmije ustkla kdyz ji bylo 13 na detskem letnim tabore. Trvalo to nez se dostala nekam na osetreni, ze i parkrat omdlela. Hady si nevyberes ;)

RID - jsou stezky kam bych v lete urcite nebehal. Drive jsem vetsinou vybihal v lete vys do hor, ale letos nemam tolik casu tak beham "dole" ... proto asi tolik chrestysu ted potkavam. Nahore na kopci by se mi to asi nestalo. Dolu k Rio Grande bych se touhle dobou asi nedvazil taky.

Bubo - natazeny had se preskakuje, zakrouceny obskakuje. Udelals to spravne ;) ... co je jedno male cvrnknuti proti prihode ktera se bude detit po generace a vypravet na doboru noc vnoucatum ? ;)

 
At 28. 9. 2013 11:38:00, Blogger Jitka Sečková said...

To by mě opravdu uklidnilo... :)))

 
At 18. 11. 2013 22:48:00, Anonymous Anonymní said...

Ha, tak az ted jsem si vsimla ze jsi se dal zase do psani, hura! Kdyz to tak ctu, tak jsem rada ze je uz zima. Vzdycky kdyz nekdo nekde napise ci mi rekne ze videl chrestyse, tak pri behani preskakuju kazdou vetvicku ci koren.. Pak zas pozapomenu a beham zas normalne.. KOjoti zatim dobry, neb se vetsinou boji vic nez ja. I kdyz v noci kdyz vyji nekde pobliz, tak to cloveku rozproudi krev. Behu zdar! Nika

 

Okomentovat

<< Home