Kam až mě nohy donesou...

... o vášni k běhání, o ultramarathonu, o přírodě a snad trochu i o lidech - sobě i jiným pro radost.

pondělí, září 19, 2005

Nejhorší týden za mnou, ještě horší přede mnou

Po bezecke strance se posledni tyden opravdu povedl. S malym preskupenim patecniho behu na sobotu vse dopadlo podle planu a predsevzeti, i kdyz ten nedelni beh tedy bolel. Dal jsem poprve ve svem zivote 30km v kuse, a jsem rad ze pristi nedeli se dlouhe behy opet zacinaji zkracovat. Pro tentokrat jsem si vymeril 3 desetikilometrova kolecka, neb krouzeni do zblbnuti na prudivem jednokilometrovem okruhu uz mne po posledni blative apokalypse preci jen netahlo. Tentokrat jsem tedy recykloval svuj klasicky okruh ke Steinrodsee a pres Erzhausen zpet k nam do Wixhausenu, s variantou obehu jeste kolem pekarstvi a hospody, abych svuj klasicky okruh natahl z nominalni hodnoty 9.8km aspon kousek pres opravdovych deset.
Pocasi bylo skoro idealni, pozdne odpoledni az podvecerni slunicko ktere nepali, chvilemi mirny vitr, obcas proti, obcas do zad, teplota asi kolem 15 stupnu.
Rozebehl jsem to pozvolna, ale prvni tri kilometry ke Steinrodsee se to samo zacalo zrychlovat. Hlidal jsem si hlavne dech, abych se neutavil hned na zacatku, ale jinak jsem se prilis nebrzdil. Kolem jezera a cestou zpatky jsem se preci jen obcas donutil zpomalit, i presto byl prvni okruh za 48:15, tedy mnohem rychleji nez bych si pral. Trochu jsem se obcerstvil, ma zena cekala pred domem s vodou, a okamzite vyrazil na druhou desitku. Tentokrat jsem se uz vubec nebrzdil, mel jsem pocit, ze uz mam neco za sebou, ze to tak samo prirozene zacne skomirat. Ale ono nic, mezicasy u jezera dokonce naznacovali zrychleni asi o 2-3 vteriny proti prvnimu kolu, ale co, dokud to bezi ... tak proc ne. Cestou zpatky mi zacal vat chvilemi silnejsi protivitr, tak jsem se trochu nahrbil a lehce pridal, abych kompenzoval ten vzdusny odpor. Asi jsem to trochu prehnal, protoze jsem dobehl druhou desitku za 47:45, coz bylo prilis i na mou zenu, ktera mne tak brzy necekala a zadne obcerstveni se nekonalo.
Nez cekat na miste, radsi jsem vyrazil dal, ale preci jen to uz bylo dlouhy a zacala mne tuhnout lytka. Nevim jestli by to tech par dousku mineralky nejak podstatneji zmenilo, ... tezko rici, ale hlavne me to tak nejak poznamenalo psychicky, zacal jsem se bat ze dostanu krece a ze nedobehnu a radsi jsem napul umyslne, napul nucene silne zpomaloval. Podlenich pet kilometru bylo uz fyzicke trapeni, i kdyz duchem jsem se jeste docela drzel.
Nakonec jsem dobehl pomerne vycerpan ale stasten za 2:31. Posledni desitka byla asi za 57min, tedy rychlosti jakou by se tyto dlouhe behy spravne mely behat ... jenze nevim jestli by mne to tolik psychicky uspokojovalo ... mozna si proste pripadam nevybity, protoze nebeham zadne useky, nebo mam prilis sedave zamestnani, a pak kdyz uz se zacnu hybat jsem jak utrzeny ze retezu ... nebo spise jsou ty dlouhe behy pro mne jeste tak obrovskou raritou, ze misto abych si je vychutnaval a uzival si probehnuti prirodou, tak se soustredim sam na sebe, abych se zase aspon o trosku zlepsil. Logicky vzato, to ale takhle do nekonecna jit nemuze. No nic ...
... zrejme to pro pristich par dni byl posledni beh. Zitra (utery) odjizdime do Prahy, ve ctvrtek nas ceka statni doktorska zkouska, kterou slozime-li uspesne, otevre se cesta k obhajobe nasich disertaci. Ty bychom radi odevzdavali 2-3 tydny pote. V sobotu navrat do Rise, v pulce rijna rychly presun za Velkou Louzi a po par tydnech stejne rychly presun zpet. Pak snad koncem listopadu obhajoba a pak definitivni presun na druhou stranu louze ... a taky by se mi tam mel nekam vejit druhy marathon :-((

4 Comments:

At 20. 9. 2005 10:23:00, Anonymous Tučňák na silnici said...

Safra..!

To je skvělý čas...Moc dobrý!
Zkoušel jsi ho zadat do tabulek na maraton?

T.

 
At 20. 9. 2005 20:41:00, Blogger Running Shadow said...

... no samozrejme me to napadlo, ale uprimne si zatim moc velke iluze nedelam. Spise cekam ze bych tech zbylych 12km dal za 1:30 nebo jeste hur ... muj hlavni problem je ze to proste zbytecne prepaluju ... v treninku i v zavodech.

 
At 21. 9. 2005 23:50:00, Blogger running observer said...

Je sice pravda, že účelem dlouhého běhu nebylo běžet to rychle (mělo to vytvářet obecnou vytrvalost a tam vlastně platí naopak, čím dýl, tím líp...), ale v každým případě je to zajímavý test výkonnosti. Půlmaraton vyšel (odhadem interpolací) za 1:41, tedy mnohem lépe, než na minulém závodě, a tentokrát naprosto bez krize. Neříkal jsem to, že to tak bude? :-) Kdyby zbylých 12 km bylo bez větší krize, mohlo by to být za 60-80 minut, tedy maraton za 3:30-3:40. Ale spíš bych se přimlouval za mírnější tempo (nejít výrazně pod 5min/km), aby ta krize určitě nepřišla...

 
At 22. 9. 2005 16:22:00, Anonymous ruleta said...

Ahoj Mitsi!!!!

 

Okomentovat

<< Home