Kam až mě nohy donesou...

... o vášni k běhání, o ultramarathonu, o přírodě a snad trochu i o lidech - sobě i jiným pro radost.

pátek, srpna 26, 2005

... a v Egelsbachu se poběží, aneb Shadow není žadné béčko !

Jeste vecer jsem se potacel jak matoha, nejspis jsem se rozhodl trosku se poddat tomu defetistickemu pocitu, ze mi neni proste dobre, ze krome zdravi je „toho vseho“ proste az prilis. Hlavne mi bylo lito promarnene prilezitosti naposledy si zazavodit v Nemecku ... i kdyz proc vlastne bych nemel ? ... tak jo ... nemam prilis nabehano, prechodil jsem chripku, a asi by to za moc nestalo. Jenze za co by to vlastne melo stat ? ... jaky cas by mi byl dost dobry ? ... vzpomnel jsem si na Tucnaka jak bojuje s vlastnimi obavami pred Kladnem ... a jak se ho i svoji troskou snazim idealisticky povzbudit, ze hlavni je prekonat sam sebe, ne nejaky casovy limit ... pak se mi zase honily hlavou zapisy z pandory, kdy se nekteri chrti trumfuji kdo na koho bude cekat po trech hodinach v cili maratonu ... ne ze bych jim to nepral, chran panbuh ... ale je to v soucasnosti proste mimo muj dosah ... a pak jsem si vzpomnel i na Trawnika, jak zapasi se svymi prvnimi kilometry, i na spoustu ostatnich, kdo pres spousty obav se „s tim stale perou“ ... asi by se dalo jmenovat mnoho dalsich jmen.
A najednou ja mam strach bezet nekde na chvostu ? ... asi by se v nedeli vice cekat nedalo ... jiste, clovek touzi posouvat sve limity, jiste se vice nebo mene skryte srovnava s ostatnimi, jiste touzi byt stale lepsi a rychlejsi, i kdyz rika ze to behani je jenom pro radost ... a ono to vubec neni jednoduche, kdyz je vase behani verejne, tak psat i o tom jak se vam nedari. Nekolik tydnu vam to beha, az skoro lita, pak nemoc nebo nejaka jina brzda, a pak prijde prvni objektivni test, a vy nahlasite horsi cas nez z drivejsich treninku ??? ... hmm, tak to opravdu neni dvakrat prijemne. At chcete nebo ne, je to proste svazujici, kdyz vite, co od vas ostatni ocekavaji, nebo proste v co veri. Premyslim, jestli tohle nakonec odrovnalo trageda na PIMu, ... jestli to strasi Tucnaka ... me tedy obcas ano ... kdo to sam nezazije, tezko si to dokaze predstavit ... i kdyz na druhou stranu, me osobne to dohnalo vrhnout se do Füssenu po hlave, kdybych zadny blog nemel, do Füssenu bych nikdy nejel ... i kdyz zase ... ano, asi jsem od sebe cekal vice ... a psat ze jste to dosourali za 4:43 neni zadne velke poteseni, presto ze vas nikdo neschazuje, nikdo se vam nesmeje, nikdo se na vas nevytahuje ... stejne nekde uvnitr je vam to trochu lito, protoze jste si proste mysleli ze mate na vic, nebo jste si mysleli ze byste meli mit na vic, nebo jste si proste zoufale prali mit na vic. A asi proto se mi nechtelo ted do Egelsbachu ... proste si dobehnout do cile za dve hodky.
Najednou se ale neco zlomilo, da se to tezko popsat, proste neco se unitr vzeprelo a hezky po hesensku zarvalo “Šajz druf!” ... proste si tam stoupnu na start, a az to odpali, tak i ja to neco v sobe odpalim, a i kdybych tam mel sebou nekde flaknout, tak se proste do cile dotlacim. A ten cas za moc stat nebude, to je jasne, ale do toho cile se proste klidne i doplazim. Nejspis jde o tu radost prat se sam se sebou, pokud se jenom vezu, tak nemam pocit ze ziju, o tu hrdost nevzdat boj ani o tisicte misto z dvanacti set, i o to jen “byt pri tom”, proste neohnout hrbet jenom proto, ze se mi zrovna tedka nedari, at uz si za to muzu sam nebo ne.
Minuly zavod jsem fascinovane sledoval, s rukama uplacanyma od povzbuzovani, i ty uplne posledni zavodniky co dobihali pulmarathon polomrtvi i za vice jak dve a pul hodiny, ... a tak si rikam, proc bych proste nemohl jen tak jednou fandit sam sobe, i kdyz tam treba ty dve hodiny naskoci jeste drive nez se dostanu do cile ...

5 Comments:

At 27. 8. 2005 17:41:00, Anonymous Tučnák na kole said...

čau!

to jsou slova! Začni trochu mírněji a uvidíš, jak ti to pofrčí!

Moc držím palce a nenech se svazovat ničím. Nejdůležitější jsi ty sám a spokojenost z dobře zaběhnutého dalšího závodu (i běhu samozřejmě) je nade vše pochybnosti.

měj se fajn!

Tucnak

 
At 27. 8. 2005 23:11:00, Blogger running observer said...

Připojuji se k Tučňákovi. Myslím, že to pod 2 hodiny stejně nakonec bude, ale opravdu nenechte se ničím svazovat. K tomu má dnešní zkušenost: na Malém svrateckém maratonu jsem se zlepšíl oproti loňsku jen o 22 sekund, i když jsem očekával zlepšení větší. Ale nastoupil jsem na start stále s bolestmi zad, které mi ještě v pátek ráno skoro bránily vylézt z postele (bedra-kostrč). Očividně jsem nebyl ve formě. Ale i tak z toho mám radost. Potkal jsem tam běžce, který má 82 let a chystá se na Kladenský maraton za 2 týdny a jedním z jeho hledisek výběru bylo, že je tam limit 6 hodin, a ne 4:00 jako na Povážském maratonu příští týden.

 
At 28. 8. 2005 18:05:00, Anonymous Lubosh said...

Gratuluji! K casu (1:49 je ekvivalent maratonu za 3:50) i k umisteni. Dobehnout pohodlne v prvni polovine startovniho pole, to neni zrovna zadne trapeni nekde na chvostu:-))

 
At 28. 8. 2005 23:12:00, Blogger running observer said...

No vždyť jsem to říkal... Je to výborné, i když máte na víc, ale teď to bohatě stačí...

 
At 29. 8. 2005 10:49:00, Blogger Running Shadow said...

... vy vzdycky prozradite pointu ;-)))

 

Okomentovat

<< Home