Kam až mě nohy donesou...

... o vášni k běhání, o ultramarathonu, o přírodě a snad trochu i o lidech - sobě i jiným pro radost.

pondělí, srpna 08, 2005

Víkend a shrnutí prvního týdne

Vsiml jsem si jak popularnimi se stavaji tydenni shrnuti, a proto i ja "aktualne" a v ramci racionalizace bloggovani prechazim z casti na tento model ... neprizpusobil-li bych se, skoncim jako dinosauri v propadlisti slepych vetvi evoluce.
Ale vazne, je to i dobra prilezitost dohnat posledni zapisy a zdokumentovat vikendove behy. Tedy patek - byl jsem rad, ze uz budu mit 5ti denni behaci pasmo za sebou. S tim vstavanim to stale neni ono, ale kdyz uz vybehnu, nelze mne zastavit. 8km mi procistilo hlavu i telo, zvlaste kdyz uz zacina byt po ranu pekna kosa. Mrznu az do 3km, teprve pak se zacinam trochu potit. Hlavni je ze vsechny bolesti pominuly, pripadam si konecne po marathonu jako znovuzrozeny.
Sobota mel byt volny den, lec prijel na navstevu bratr moji tety a praded mojich budoucich vnuku v jedne osobe, lacny po vandrovani Odenwaldem. Vyrazili jsme tedy pesmo z Heppenheimu do Zwingenbergu, obloukem pres odenwaldske vrsky, a zdolali jsme behem osmi hodin cisteho casu neco kolem 35 kilaku s peti horskymi premiemi o vyskach 260, 320, 370, 514 a 517 metru, se startem i cilem ve vysce kolem 97 metru nad morem. Zadne silene tempo, ale docela slusna vychazka ... na to ze to byl muj volny den.
V nedeli mne cekal prvni delsi beh, zacinaje na 16km. Nezacal jsem prilis rychle, preci jen jsem se bal tuzsich nohou ze soboty, ale postupne, kdyz jsem dorazil k jezeru Steinrodsee, tak se mi to pekne rozebehlo. Nemel jsem chut to brzdit, slo to uplne samo az jsem dokonce jedno 15ti stovkove kolecko, uprostred behu dal za 6:50. Pak jsem preci jen zvolnil, i kdyz stale nadsen z toho jak to padi. Slunicko prosvitalo skrze koruny stromu jen aby vas to trochu rozcilovalo do oci, po nocnim desti hlinene a lesni cesty prijemne mekke, ale jeste ne bahnite ... absolutni bezecky ideal. Frcelo mi to az ke trinactemu kilometru kde jsem byl za 61minut a kde jsem definitivne zvolnil na normalni cestovni tempo dobihaje domu za 1:16 ... telesne mnohem mene vycerpany nez pri jinych kratsich a pomalejsich bezich. Asi to dela vsechno psychika, do ktere kdyz se clovek spravne trefi, tak telo posloucha jako hodinky a leti jako namydleny blesk ... kez by mi to takhle behalo i v nejakych zavodech, jenze tam hraji roli nervy, alepson u mne, i presto ze bojuji tak akorat o posledni pozice v prvni polovine vysledkove listiny.
Zaverem slibovane shrnuti: najel jsem na plan smerujici k marathonu na konci rijna. Podarilo se mi dodrzet vsechny predepsane treninkove behy a ukazalo se jak stimulujicim prvkem je vidina volneho dne. Podle vseho nejde o fyzicky odpocinek, neb k nemu v sobotu nedoslo, ale hlavne o sejmuti psychickeho bremene, ze se proste "kazdy den behat musi"... nemusi! ... a hned to je v nedeli videt, kdyz jsem se vydal na delsi beh, kterym pro mne 16km porad je, a ktery se povedl nad vsechna ocekavani. Behem prvniho tydne jsem ubehl neoficialne 54.6km, coz take pridava do druheho tydne dalsi motivaci a zase se zacinam strasne tesit. Tento tyden bych rad bezel 7-8-10-7-9-volno-18, tedy jsem si pridal jeden km na patek a dva na nedeli.

2 Comments:

At 8. 8. 2005 21:22:00, Blogger running observer said...

Gratuluji k úspěšnému tréninkovému týdnu. Ten dlouhej běh byl teda dost rychlej. Vždyť odpovídal času necelých 47 minut na desítku, tedy bezmála závodní tempo. Myslím cílem těch dlouhých běhů je naučit se běžet tempem, kterým pak s přehledem poběžíte maraton. Naučit tělo právě takové tempo dobře snášet a vydržet "libovolnou" dobu. Takže bych se přimlouval při těch delších dlouhých bězích za mírnější tempo, zatímco to rychlejší tempo si nechat na ty kratší tréninky. Tréninkové teorie uvádějí, že trénink tempa popřípadě rychlý běh by měl být tak jednou až dvakrát týdně a krom toho by měl být nějaký dlouhý běh volně...

 
At 13. 8. 2005 21:04:00, Anonymous Tučnák na kole said...

Hoj hoj,
ja bych se zastavil u toho dobreho postrehu o vidine volneho dne. Funguje to! Kdyz mam svoji snuru 3-4 behu za sebou, tak se na den volna hodne tesim a uzivam si ho! Staci presne jeden den a uz mam opet chut do behani.

Jinak koukam, ze jsi se do toho opetporadne oprel. Parada!

zdravi
Tucnak dovolenkujici a trochu zahalejici ;-)

 

Okomentovat

<< Home