Trochu smutné běhy

Dnes rano jsem dokoncil druhy behaci blok a mam pred sebou den volna. Zatim bezim podle planu, a pri behu samotnem si to stale jeste uzivam. Pomalinku se loudam krajinou po znamych stezkach, prohlizim si honici se mracna, skrze ktera jen tu a tam probleskne trocha slunce. Jsou to vesmes zarijove az rijnove pocity. Prvni kilometr mrzu, ze my jde i para od ust, az po ctvrthodine se zahreju, a dobiham jen trochu zapocen na zatylku. Jen dnesni rano bylo jine, vyrazne teplejsi, ze jsem po dlouhe dobe priklusal splaveny jak rybnik.

Ale to pocasi asi neni to nejkritictejsi, vlastne je to v chladu docela prijemne. Horsi je takova podivna atmosfera poslednich dnu, kdy mi nebezecke povinnosti prerustaji pres hlavu. Kazdy den je tak tezsi a tezsi vybehnout, protoze ta hodinka uniku znamena bud o hodinu mene spanku, nebo o hodinu mene "tech jinych veci".

Do toho vseho odjizdime zitra na tyden do Prahy, splnit opet par povinnosti vuci universite. Behaci plan se na to samozrejme vubec neohlizi, ale fakt nevim ... v Praze se mi uz dlouho behat nepodarilo. Treba to nejak zlomim a aspon parkrat se dostanu do parku na Vitkov.

V mezidobi jsem si tez zacal zaznamenavat treninkove behy do ProgressLogu, je to aspon mala vzpruha sledovat jak to pomalu naskakuje. Kdyby jste meli zajem, muzete se juknout na me "pokroky", ale trochu berte s rezervou ty vzdalenosti, jsou s presnosti tak na +/-100-200m, stejne jako casy, ty to zaokrouhluje na cele minuty. ... a take se omlouvam za radiove ticho, ale snad to bude brzy lepsi.