Předposlední kapitola, bohužel stále bez běhání

Vcera jsem se vratil konecne opet do Nemecka. Cele tri tydny v Michiganu moje botky a ostatni bezecke propriety spokojene spinkaly v kufriku. Nesahl jsem na ne ani jedinkrat !!! ... proste to neslo, nemluve uz vubec o smelem napadu bezet marathon v Grand Rapids. Proste koncici postgradualni studium, mezikontinentalni zmena zamestnavatele, hloupost nekterych lidi a behani nejde dohromady. Tydny pred poslednimi statnicemi byly prochazkou ruzovymi sady. Sice byl clovek mozna vice nervoznejsi, ale fyzicky to napjeti nebylo tak dlouhe a vycerpavajici. Svoji dizertaci jsem dopisoval nekde v letadle nekde nad oceanem, cestou tam, bohuzel vsak jeste tri tydny, behem vzacnych chvilek volna pri obtiznem experimentu, trval elektronickou cestou vedeny boj se zarputilou ignoranci nekterych zainteresovanych osob z ceske strany, jejichz zajem je za posledni tri roky limitne rovny nule, a vyvzpomenou si az v okamziku kdy je vsechno hotove. Navic ani nemaji soudnost a nestydi se ze sebe delat hlupaky naprosto nerealnymi pozadavky poukazujicimi na absenci jistych znalosti. No hlavne za kazdou cenu propasovat do vysledne prace nejaky svuj "taky prispevek" aby si soudruzi mohli udelat carku a vykazat cinnost. ... ale to s behanim nema nic spolecneho, tak to nebudu rozebirat do detailu, kdyby to nekoho ze spriznenych dusi zajimalo, budu ted snad uz k zastizeni i pres ICQ.
Jo ... a taky si snad pujdu dneska zabehat. Ze svalu je jakysi nepopsatelny sulc, pomalu se stehujici do predni krajiny brisni.
P.S. Nazev dnesniho prispevku ma vyjadrit, ze mi zbyva jiz jen cekani na stanoveni terminu obhajoby. Po tech silenych mesicich ted na vsechno kaslu, odjedem na tyden na dovolenou, praci budu smrdlat jenom levou rukou aby se nereklo ... a zkusim se soustredit jen na publikaci tech nejzajimavejsich veci z poslednich tri let ... a na behani !!!