Nezlomní

Filmu o behani neni prilis mnoho. Sem tam neco o maratonu, pripadne o Prefontainovi, o Karnazesovi, ci jinych bezeckych ikonach, zvlaste o ultra by se to ale dalo pocitat na prstech jedne ruky. Kdyz jsem se pred par mesici dozvedel o filmu "Nezlomni" (volne prelozeno z anglickeho "Unbreakable") neslo jinak nez vzit do ruky tuzku, papir, a sednout na lavici u stolu a poctive napsat Jeziskovi.

Evidentne ani "nahore" nefunguje vse jak by melo a byrokraticky siml zpusobil doruceni touzebne ocekavaneho DVD az tesne po Vanocich. To samozrejme ale nemeni nic na zpracovani a pointe filmu ... ale to bych asi tak trochu predbihal (co jineho vsak cekat od bezce-zavodaka ?).

Western States jiz tradicne patri mezi nejprestiznejsi ultra behy na nasi strane rybnika. Jde o jeden z nejstarsich sto milovych behu, ktery byl kdysi znam spise jako vytrvalostni zavod pro kone. Gordy Ansleigh jej absolvoval v sedle v letech 1971 a 1972. O rok pozdeji se mu pri zavode zmrzacil kun a Gordy musel po 29 milich odstoupit. To ho nejspis pomerne vzalo, protoze v roce 1974 se do zavodu pro jistotu prihlasil bez kone. Vsichni si samozrejme mysleli ze je padly na hlavu, a ze nema nejmensi sanci dokoncit, natoz v limitu, ktery byl pro kone tehdy 24 hodin. Vsem navzdory, Gordy do cile dobehl 18 minut pred limitem. O podobny vykon se nasledujiciho roku pokusil Ron Kelley a nevedl si vubec spatne. Bohuzel ale preci jen trocha stesti chybela a Ron to pet kilaku pred cilem zabalil. Na druheho bezce, ktery vydrzel sto mil po boku trenovanych koni az do cile jsme si museli pockat jeste o rok dele. V roce 1976 se jim stal Ken “Cowman” Shirk. A pak uz to slo raz na raz. V roce 77 se do nove vypsane “bezecke kategorie” prihlasilo 16 bezcu, ale jen tri dobehli, z toho navic dva az po limitu. Ze se tou dobou zrodila legenda, ktera o tricet let pozdeji bude kazdorocne lakat skoro dva tisice odvaznych tusil tehdy malokdo. Pomerne rychly profil, zasnezene hrebeny i pekelne rozpalena dna canyonu se nyni kazdorocne stava kulisami pro souboj tech nejlepsi severoamerickych ultrabezcu s obcasnou navstevou japonskych ci evropskych borcu.

(Ted uz) predloni se na startu sesla obzvlast zajimava squadra vyjimecnych osobnosti. Vecne usmevavy sympatak a obhajce vitezstvi z poslednich dvou rocniku Hal Koerner z Oregonu, tichy a skromny vousac z Aljasky Geoff Roes, ikona minimalismu a idol vetsiny zacinajicich ultrabezcu Tony Krupicka z Colorada a mladicky Evropan s tvari gymnazisty ale reputaci zabijaka odkudsi od Mont Blancu Killian Jornet. A to opomijim neznicitelneho Nicka Clarka, “soudruha” Iana Sharmana, ktery o pul roku pozdeji na “Kamenem Myvalovi” zabehl stovku hluboko pod trinact, rekordniho Grand Slamistu Neala Gormana ci nevyzpytatelneho veterana Andyho Jones-Wilkinse a mnoho, mnoho dalsich.  Startovni listina slibovala malokdy vidane drama, okorenene o fakt, ze Geoff, Tony ani Killian na sto milove trati jeste premozitele nenasli, a i Hal mel v poslednich letech formu jako z praku. A navic vsude po trati byli filmari z tymu Journeyfilm vedenych JB Bennou. Do prubehu zavodu samozrejme zasahovat nemohli, tezko by si vsak i sebelepe placeny scenarista dokazal vymyslel poutavejsi zapletku a jeste vice nervydrasajici vyvoj zavodu, v nemz o prekvapive zvraty, zhrzenou nadeji, zazracna povstani z mrtvych a nezlomnou vuli rozhodne nebylo nouze. Vice uz ale neprozradim, dogooglovat si vysledky sice neni tezke, ale nechat se osidit o tu epickou bitvu povazuji u jakehokoliv ultra nadsence za trestuhodne. Navic filmari paralelne sledovali vsechny ctyri bezce tydny a mesice pred samotnym zavodem, jejich pripravu, obavy a radosti i strasti. Z nedostiznych a neporazitelnych legend to sice dela obycejne smrtelniky, mne i tak se vsak z hloubky jednotlivych (a velmi rozdilnych az totalne kontrastnich) charakteru taji dech.
Nechci uz o moc dele fusovat do remesla damam Spacilovym, ale film je proste spica. Hudba, strih i zabery kdy (zrejme) nejaci chudaci s kamerou a mikrofonem fofruji pres snehove jazyky a kameny aby alespon na par vterin zachytili atmosferu naprosto ojedineleho souboje zpoza boku tech nejlepsi se natrvalo zapise do dejin ultra-kinematografie. Abych ale zase nebyl zcela nekriticky, clovek, ktery si sedmnact hodin u kompu ohlodaval nehty, ziznil, hladovel a zadrzoval curani aby o nic neprisel a jako smyslu zbaveny obnovoval Twitter kazdych pet-sest vterin pozna, ze pri nekolika absolutne epickych okamzicich kamery na cele zavodu chybely. Proto "jen" devet hvezdicek z deseti, ale verte, ze darkem v podobe filmu "Nezlomni" zadneho bezce nezklamete.