Machálkův padawan

Jeste pred tydnem jsem o sebe nemel obavy. Tak jako kazdy druhy, pocital jsem se mezi ty "normalni". Na Guaje hrebenu se (asi) neco zmenilo ... kdo vi, mozna jsem jen tak trochu prekrocil svuj stin ...

Posledni dny je behani za "nula". Prace, terminy, tehotna zena, snehove boure, Vanoce ... asi mi z toho hrabe. Dnes odpoledne jsem si precetl komentar k poslednimu zapisu od Kopretiny - kterou timto na dalku zdravim,  dekuji za inspiraci, a pro jistotu preventivne banuju z tohoto blogu - a pak uz to slo z kopce:

(zhruba sedm vecer, tatinek se svym triletym synem v kuchyni vari veceri; v hrnci brambory, v panvi omeleta)
Olisek: "Tatinku muzu to pomichat ?"
Tatinek: "Ne, Olisku, ted je to ako-ako, pozor at se nespalis!"
Olisek: "Tatinku ja to pomicham!"
Tatinek: " Ne! Olisku, ted je to v poradku, uz jsme to pomichali. Pockej, nastavime spolu budik."
Olisek: "Ale ja chci!"
Tatinek: "Pockej Bublo, no tak, vzdyt se spalis!"
Olisek: "Tatinku, ja se nespalim. Ja mam rukavici" (odklapi poklicku, na ruce kuchynskou rukavici)
Tatinek (priskakuje ustarane, oci v sloup) "Olisku, to tedy ne! Rekli jsme, ze se musis zeptat nez budes odklapet poklicku!" (bere Oliskovi z rukou poklicku, priklapi zpatky na panev)
Olisek: "Tatinku muzu odklopit tu poklicku ?"
Tatinek: "Za chvilku, jeste se to musi dodelat."
Olisek: "Ale ja chci!"
Tatinek: "Ja vim, ale fakt to musime nechat chvili, jinak se to neudela spravne." (teka ocima po kuchyni jak by maleho Olivera zabavil) "Pojd, mrknem se jestli uz zase snezi."
Olisek: "A proc?"
Tatinek: "Chces se podivat se mnou? Muzem se dyztak probehnout ve snehu."
Olisek: "Tak jo. Ja se chci probehnout ve snehu."
Tatinek: (vzdychne ulevou, vede Oliska za ruku k domovnim dverim. odemyka a otvira dvere) "ale musime si sundat ponozky. Bude to studit! Nevadi ti ze to bude studit?"
Olisek: "No, ja ale chci aby to studilo."
(tatinek sunda Oliskovi ponozky, popadne ho do naruce a vybehne bosy na verandu. Oliska postavi do snehu, oba se podivaji vzajemne do oci a rozesmeji se z plnych plic. Tatinek Oliska zase popadne a odnese domu, oklepavaje snih z bosych nozicek)

... ... ...

(ke konci vecere, tatinek a maminka - pani D. - uz davno dojedli, Olisek ma na talirku jeste kus omelety a nekolik brambor)
Olisek: "Tatinku, u tety Veroniky jsem moc nezlobil. Prisel cert, ale neodnesl si mne do pekla."
Tatinek: "Olisku papej, jses posledni. Maminka i tatinek uz davno vsechno zpapali."
Olisek: "Ne, ty ses posledni, ja jsem prvni!"
tatinek: "Vzdyt to jeste nemas zpapany, ja sem byl prvni, maminka druha, ty ses zase posledni. Sup! aspon ty bramburky!"
Olisek: "Neeee! Ty ses posledni a ja sem prvni!"
Maminka: "No tak, hezky si to napichni na vidlicku."
Olisek: "Maminko, ja ti chci dat pusinku!"
maminka: "Olisku, nejdriv ale snez tu bramburku!"
Oliske: "Maminko, udelame tuli-tuli."
Maminka: "Nejdriv snez tu bramburku!"
Olisek: "Tatinku, maminka nechce udelat tuli-tuli"
tatinek: "Olisku, snez bramburku a maminka udela tuli-tuli"
Olisek: "Hmm, tak jo ..." (zasoupne bramboru do pusinky, a kdyz polkne vyplazne jazyk) "Tuli-tuli, maminko!"
Tatinek (netrpelive): "Tak, a uz dost, opravdu! Jestli rychle nezpapas ty zbyly bramburky, tak pujdu napustit vanu a ty se pujdes koupat bez pohadky!"
Olisek: (nahlas, skoro hystericky) "Neeee! Ja se nechci koupat! Ja chci cokoladku!"
Maminka: "Olisku, tatinek to mysli vazne. Papej hezky, nebo nebude ani cokoladka ani pohadka"
Olisek: "Maminko, ses hodna na Oliska?"
Maminka: "No uz moc nejsem hodna, kdyz nepapas. Snez jeste tyhle bramburky a pak budu zase hodna."
Olisek: "Maminko, ja uz nemuzu." (udela psi oci ... maminka temer rezignuje a uz-uz chce sebrat Oliskuv talirek s nedojedenou veceri) "...a muzu si dat jeste tu cokoladku?"
Tatinek: (nejdrive ze zoufalstvi, pote motivacne) "Olisku, tak to tedy ne! Kdyz se nepapa vecere, tak zadna cokoladka. Bud pujdes se  hned koupat do vany, nebo kdyz to zpapas, muzes jit s tatinkem si zaplavat do snehu."
(maminka nechapave streli pohledem po tatinkovi, zda se, ze ani tatinek sam neveri svym usim)
Olisek: "Ale ja chci jit plavat do snehu!" (laduje si do pusinky jednu bramboru za druhou)
Olisek (s plnou pusou): "Tatinku, pujdeme plavat do snehu?"
Tatinek: (nevi kudy kam): "No dobre, ale az to vsechno dojis. Ja to zatim pujdu pripravit, ale ..." (pln nadeje) "... jestli budes zlobit maminku, tak pujdes akorat rovnou do vany!"
Olisek (s plnou pusou): "Nebudu zlobit maminku! Podivej, papam hezky!"
(tatinek odchazi do koupelny natocit vanu horkou vodou. Po chvili se vraci s rucniky, odsunuje zavesy ke dverim na verandu a odemyka dvere, na Oliverove talirku jen posledni zbytek omelety ...)

... ... ...

Podrobny popis nasledujicich udalosti netreba, fotografickou dokumentaci poridila pani D.

Jeste neni pozde. Staci ty dvere jenom zavrit.

Ďábel Machálek si muze pripsat dalsi nevinnou dusi.