Jedna noha neběhá
I kdyz se pocitam spise mezi ty opatrnejsi, k memu stylu behani pady patri. Rozhodne nejsem jako technicke elity typu Nick Clark nebo Karl M, pro ktere tri ctyri pady za zavod je obvykla norma. Ja se vetsinou skacim tak dvakrat do mesice. Obcas mi to nekde podjede v zatacce na sterku, nebo nekdy nezvednu nohu dost rychle a nasleduje "navrat ke korenum". S oblibou zakopavam o kameny, ale vzhledem k me hmotnosti a zakonu zachovani hybnosti to casteji odnese spis ten kamen. Je bez milosti vyrvan z cesty, a bezim-li z kopce, rozkutali se za mnou a casto me jeste staci trefit do kotniku nebo do paty. Uplne jiny kafe je to na ledu. Pomerne se pysnim svou schopnosti udrzet balanc a rychlost i na zledovatele jednokolejce, a ze mi sem tam ustreli noha uz neresim. Bohuzel ani to nekdy nestaci. O ledovych plotnach na sve "pracovni stezce" vim. Tahle ma asi ctyri metry v prumeru, je to na takove mensi mitince kam steka voda z okolnich svahu. Obvykle se rozebehnu, skocim na led a sklouznu se jako na skateboardu az na druhy kraj, kde mne to vykopne a bezim dal. Jenze pres vikend nasnezilo. Sice jen asi 2-3 centimetry, ale to je prave to nejhorsi. Led se schova, vrstva snehu je vsak prilis tenka nez aby mne udrzela. Na ceste tam dobry, cestou zpatky taky ... az na to ze za velkym ledem byl jeste jeden mensi, na ktery jsem zapomnel. Po velkem ledu byla na snehu prvni prava, hodne jsem zabral abych zase nabral rychlost, ale leva dopadla na ten mensi schovanej led. Telo setrvacnosti letelo dal, leva ale podjela a ja jsem se skacel na ni. Bohuzel prsty na noze skripnute vezpod. Zadny osudovy krupnuti jsem samozrejme neslysel, ale clovek uz pozna, ze to neni dobry. Bolest se dala snest a tak jsem pokracoval, nejak se zpatky stejne vratit musim. Jistota doslapu v tahu a kazdou chvili se mi roloval kotnik, jednou dovnitr, jednou ven. Nastesti jsem tech poslednich pet kilaku dohopkal bez dalsi uhony. V noci to samozrejme napuchlo, ze jsem se rano nevesel do boty. Stoupnout se na to taky prakticky neda a z toho odlehcovani pres patu uz mne zacina tahat IT band. Podle prvniho reontgenu mi tam rupla nejaka kustka, ale jeste to musi potvrdit specialista. Prozatim jsem dostal specialni ztahovaci botu a berle. Uvidime zitra.
posted by Running Shadow @ 10:16 odp.
9 Comments:
Jednou jsem takhle zakopnul o kořen schovaný pod listím a sletěl jsem kolenem přímo na další kořen. Pak s tím byly problémy ještě půl roku. Snad to nebude tvůj případ, držím palce
Nic takhle hrůzostrašnýho se mi nestalo, ale před necelými dvěma týdny jsem si protahoval nohu a nejdnou zjišťuju, že mě příšerně bolí nárt. Teď čekám na verdikt, jestli jde o únavovou zlomeninu či nikoliv.
Nejsi v tom sám.
Tak doufam že to byl nejakej Rengenotolog amater a specialista potvrdi že to sou jen vazy a mezi svaly v nartu. Určitě dej vědět až budeš vědet vic. Tak pěkně chlaď a MSF
Typicky smolný běh. Ale možná z toho má radost ležící stín, kterému se tak budeš moci víc věnovat. Brzy se uzdrav, ať stihneš dodržet svůj letošní závodový plán.
Držím ti pěsti, aby se noha dala co nejdříve do kupy - nic ale neupospícháš, to určitě víš. Vím z vlastní zkušenosti (trápím se 4 měsíc), že problém s jakoukoli částí chodidla je že to na delší dobu :-( snad to nebude tvůj případ.
manzelka moje nejmilejsi slunecko ted zrovna dela tedy obnovuje rentgenovou licenci a protoze jsem drzet skripta nekolikrat v ruce, prohlasuju se za schopneho vyjadreni..:). je to urcite v poradku, nejedna se o zlomeninu, ale o narazeni, kterre sice boli jaxvinja, ale budes v poradku co by dup!!!!! zatim je potreba chladit a pravidelne pit pivo. :)
mej se fajn at brzo vybehnes!!!! 12:) z cest
Zajímavé, jsem na tom podobně. Mě se něco stalo v lednu a přišlo se na to až teď. Po rentgenu mi bylo řečeno, že mi v lednu po nějakém špatném došlapu prasko v kotníku a teď se noha léčí. Možná se jedná i o nějakou únavovou mikrozlomeninu, těžko říct. Každopádně mám ortézu a minimálně do března klid.
Teď jen doufám, že budu moct běžet maraton v dubnu...
Mrzuty, ale ne beznadejny. Hlavne, at ti dobre stanovi diagnozu. Mne po jednom drzkopadu na lyzich lecili natrzeny kolenni vazy a pritom byla zlomena hlavice tibie. Bolelo to jako prase, ale uz zase skacu pres kaluze. S ortezou a s nadsenim. Drz se!
Koukám, že je nás neběhajících víc. Taky jsem tento týden zahájil sérii reahbilitací. Vypadá to že do konce března jsem out of order. Ale všechno zlé je k něčemu dobré, takže se teď věnuju jindy zanedbávané horní půlce těla. Tak snad se nám všem lazarům podaří dát do jara do pořádku :-)
Okomentovat
<< Home