Před odjezdem z Berlína

Stredecni rano uz bylo ve znameni baleni a priprav na odjezd, vidina baleni propocenych hadru a zablacenych bot dosti nevabna. Kufriky jsme ulozili na nadrazi Zoo (to same kde se odehrava dej knizky "My deti ze stanice Zoo") a dosli jsme se jeste odregistrovat do konferencni centraly. Zbyvalo nam par hodin do odjezdu, zadny zajimavy program koncicich prednasek, zajeli jsme tedy jeste jednou do centra prohlidnout si Checkpoint Charlie a slavnou kavarnu Adler. Na kdysi vychodni strane je ted zrizen pamatnik vsem lidem, kteri zahynuli pri prechodu vychodonemeckych hranic, nebo byli za pokus o prechod zabiti ci umuceni. Neco pres tisic krizu s fotkou a par udaju o kazdem z nich. Kdo ma k podobnym udalostem nejaky vztah, je to velmi silny zazitek. Podobne silny dojem (avsak ve smyslu zpenene krve) pak udela pohled na nekolik stankaru ochotne nabizejicich, hned v sousedstvi techto krizu, vsechny mozne vychodonemecke ci sovetske relikvie ... uniformy, vlajky, odznaky, babushky a jiny sajrajt. Nevim jak vam, ale pro mne to je asi jako kdyby pred vsutem do Osvetimi nejaci stankari prodavali pasky s hakovym krizem, odznaky SS nebo zarameckovane Hitlery.

... od jinud: kdyz nepocitam prujezd vychodnim Berlinem spojenym s vyletem na televizni vez v roce 86, byla to moje prvni navsteva. Jeste ted si musim predtridit vsechny vjemy a dojmy ... ale kazdopadne se mi tohle mesto dostalo nejak do srdce. Mozna kvuli jeho pohnute historii, ktera je stale citit i videt na kazdem kroku, mozna kvuli nocni atmosfere a zvlastnim lidem ... (chtel bych tomu casem venovat jeste jeden zapis) ... ale kazdopadne tu bylo neco, co v jinych nemeckych mestech ktera jsem navstivil neni.

P.S. nalepil jsem do blogu mapky predeslych behu. Uploadovane soubory maji senzacni rozliseni, ale kdyz se zobrazi v exploreru tak z toho neni moc videt ... kdyby to nekoho zajimalo detailneji, staci si je stahnout jako soubor na disk a/nebo zobrazit v klasickem obrazkovem editoru se zoomem.