Kam až mě nohy donesou...

... o vášni k běhání, o ultramarathonu, o přírodě a snad trochu i o lidech - sobě i jiným pro radost.

neděle, února 19, 2012

Zázraky se dějí

Do lekarskych ordinaci zasadne vstupuji s vedomim, ze az budu odchazet, budu oficialne v horsim stavu, nez pri prichodu. Trochu vas skrabe v krku - odchazite s anginou, z lechtani na pruduskach je zapal plic, boli-li vas bricho a chcete predpis na zarazene vetry je z toho slepak, z modriny na kolene se vyklube posramoceny meniskus hodny okamzite operace, a nedej boze abyste ukazali ortopedovi nohy. Hned jsou ploche, zada kriva, dostanete preventivne injekci, predepise vam vlozky, zakaze behat a je zazrak pokud muzete odejit po svych bez voziku a aspon jedne nohy v sadre.
Kdyz jsem v uteri havaroval zprvu jsem si z toho moc nedelal. Bolelo to, ale bezet se s tim dalo. V noci a rano uz to bylo horsi, na nohu se nedalo doslapnou a kvuli otoku jsem se nevesel do boty. Stat se to jinde, asi bych jeste den pockal, ale protoze jsem havaroval v labu, vzpomnel jsem si co nam vtloukavaji do hlavy a predstava vysetrovaci komise se zastupcem z Washingtonu vyslichajici cele nase oddeleni a jako vysledek predepisujici povinny trenink cele divize na protiskluzovem trenazeru, protoze jsem svuj uraz zatajil a nekdo mne nekde neprasil byl dostatecne odrazujici. Zasel jsem za svym vedoucim, sklopil oci a nechal se vladnim vozem (neb az do diagnozy se pri techto ucelech nesmi pouzivat soukromy automobil) odvezt na OCCMED -  tedy nase vlastni zdravotnicke zarizeni. Sice pajdajic, ale prisel jsem po svych ... od okamziku kdy se mne dotkl doktor jsem se ale samostatne pohybovat uz nesmel. Pridelili mi vozik a zdravotniho bratra, ktery se mnou drandil po budove z ordinace do ordinace, pak na reontgen, pak zase do ordinace pak na registraci a pak na parkoviste k vladnimu vozu. Ale to jiz tradicne predbiham ... 
... poprve v ordinaci - prichazi zdravotni bratr, meri mi ocekavanim zvyseny tlak (128/88), tep (55), teplotu (36.5), okysliceni krve (95%),  a ja musim uz podruhe do diagramu zakreslit, kde mne co boli. Dumame spolecne nad tim, jak to misto nazvat, jestli prsty nebo chodidlo, no, je to neco mezi ... nevadi, doktor urcite vedet bude. Zase mne tam zavrou jako na samotce, doktor prichazi asi za 10 minut. Jmenuje se Wally, vypada jako ten z Dilbertova stripu, ale je docela spravnej. Bleskove diagnostikuje tip plisne, ktery mne uz dva tydny trapi na noze mezi prsty, doporucuje masticku za 15$, mam si to koupit v samosce bez receptu, pta se co, jak, kde a kdy se mi stalo. Jsem informovan ze se to jmenuje "hyperflexe" a ze pri tom skutecne muze dojit ke zlomeni nejake drobne kustky. Poputuji na roentgen. V duchu jasam, kazdy spravny hypochondr vi, ze roentgen leci. Pomaha proti kasli, zmensuje bradavice, startuje hojivy proces pri lecbe zlomenit, zahani deprese a prosvicenim celeho tela vyhani pavouky z mist kam si clovek pri myti normalne nedosahne. Nic dobreho v zivote ale neni zadarmo a tak je mi prave v tento okamzik naordinovan vozik se zdravotnim bratrem co by ridicem a telesnym strazcem. Pres plnou cekarnu (evidentne u nas v labu pracuji sami nemocni ci zraneni lide) drandime na reontgen, uzivam si svych par vterin slavy, pomlaceni elektrikari, kterym daji jen naplast a poslou je zpatky do prace tise zavidi.
Jako jiz tradicne v podobnych chvilich (treba porod vlastnich deti, nastup na operaci slepeho streva, vymena pneumatik, ci ucast na zasedani nejakeho dobrovolnickeho spolku) mam na sobe tricko z Pekla. Je to takovy muj talisman, moralni vzpruha, a je-li mi ouvej vzpomenu si na deklarovane zreknuti svych prav pri vstupu do zavodu pripomenute velkymi pismeny na zadech tohohle tricka:

"... I REALIZE THAT MY
PARTICIPATION IN
THIS EVENT ENTAILS
THE RISK OF INJURY
OR EVEN DEATH ..."

tedy ze si jsem vedom, ze ucast v dane akci obnasi riziko urazu pripadne i smrti ... Zeleznou damu na roentgenu deklarace me rezignace ocividne obmekci a ledy roztaji. Zatimco mi foti nohu, dozvidam se detaily, jak to zarizeni funguje - vse plne digitalizovano, snimky vidi vlastne online - slidim vyrobce, datum posledni kontroly, revize provadecich protokolu a vsechny dalsi technicke podrobnosti, ktere matematik nikdy nemuze ocenit. Jsem odvazen v dobre nalade, paradne jsem si pokecal, jestli jsem mel neco zlomeneho, trojity reontgen se o to uz davno postaral ... ale pak mi dojde, ze se jeste jednou uvidim s doktorem, ktery o lecivych ucincich paprsku X prilis netusi, a nalada opet pada na bod mrazu.
Dovezou mne zase do jine ordinace, kde cekam a cekam a cekam .... az dorazi Wally, zarazi se a trosku na mne zira. Jeste jednou se ujistuje, ze mne to fakt boli. Jo, bohuzel, boli. Aha ... no tak je tam jasne videt carka, ze jedna kustka je na dva dily. Pta se mne jestli uz jsem s touhle nohou neco mel. rikal ze ne, ale ze jsem mel v tehle mistech zlomenou tu druhou. Hmm, Wally se zamraci. Ze pry by to teoreticky mohlo byt geneticke, nekteri lide pry maji tuhle kustku dvojnou jiz od narozeni, ale v mem pripade, zvlaste kdyz tam mam jasne znamky cerstveho traumatu musi usoudit, ze to je nejspis nasledek zminovane hyperflexe. Klesaji mi ramena, choulim se do voziku, nechci slyset co prijde. Ptam se na sadru, doufam ze aspon to bude ta sprchovaci abych v ni mohl "chodit" plavat. Nastesti ale sadru nemusim. Dostanu takovou ortopedickou stahovaci boticku s tvrdou podrazkou. Snad se to jmenuje "pooperacni bota", a muzu si to nandavat a sundavat podle libosti. Chodit se v tom nema, a pry ani neda. Taky dostanu berle. Vyhled - 2 tydny berle, dalsi dva tydny specialni bota. Do prace samozrejme muzu. Jeste stesti, je to leva, aspon muzu ridit auto. V hlave kalkuluji, za ctyri tydny je Salida maraton. Asi to stihnu, ale rozbehany teda moc nebudu. Aspon ze maji 7 hodinovy limit, to bych snad mohl i s berlema.
Wally se se mnou louci, ale jeste me posila na druhy den k ortopedovi. Preci jen, uraz byl pri me soukrome aktivite, on uz to dal lecit nemuze, navic bude lepsi kdyz se na to jeste mrkne specialista, ale odhaduje ze na 90% bude diagnoza i lecba stejna.
Zdravotni bratr mne v doprovodou nadrizeneho odvazi na parkoviste, pres kolena berle. Vzpominam v jakem povznesenem stavu mysli a jen trosku otresenem stavu tela jsem sem pred dvema hodinama prihopkal. Ted mam na mesic distanc. Neni mi moc do reci, premyslim, kdy bude lip, ale odkojen Radiem Jerevan si rovnou odpovidam "Uz bylo....".
Nebudu rozebirat jak pak v praci musim vsem vysvetlovat co a jak se stalo a jak kazdy naprosto spolehlive neopomene se optat "A to ted nebudes moc behat, co ?" ... no vypadam snad na to ? ... to ani s tema vsema titulama vam to nedojde, ze o berlich to nejde ? ... ukryvam se v kancelari, predstiram intensivni nasazeni a vyckavam konce pracovni doby. Kdyz uz je konecne hodne po pate a mam jistotu, ze vsichni uz jsou na ceste domu a na parkovisti mne nikdo ponizeneho berlemi neuvidi, vyrazim. Do auta se nejak nasoukam, nastartuji, objedu barak, opustim parkoviste, jedna zatacka, druha ... a pak v zemi nikoho auto zachrchla, pak podruhe a bezostysne chcipne. Dosel benzin. Myslim, ze uz by to pro dnesek stacilo, chci volat pani D., ale telefon je samozrejme vybity ... Vylejzam ven, slunce uz zapadlo, dela se zima a zveda vitr, mam jen lehky svetr, dve berle a hodne pres kilometr na nejblizsi silnici kde jeste jezdi auta ... jak to dopadlo si necham zatim pro sebe, ale osobne rad prevypravim kazdemu kdo se postara o pivo .
Druhy den jsem jiz smiren s osudem. Kuji pikle, preci jen, kdyz uz je ta botka sundavaci, nikdo nepozna kdyz si ji obcas na chvilku odlozim a trosku se po lese probehnu ... otok nejspis do tydne splaskne ... uvidime ... jen mne jeste ceka ten ortoped, hlavne aby nesadroval, to by mne zabilo.
Kupodivu je to ale prima chlap, vitalni, snad mu tahne na sedesat, sportovcum zda se rozumi. Prohmatava poranenou nohu, otok uz je ale polovicni. I kdyz zkusene zajede na mista, kde by podle roentgenu mela byt rozstipnuta kustka, neboli to vic nez blba modrina. Zkousi to jeste nekolikrat, ocividne zaujat mou apatii. Jeste jednou odchazi prohlidnout si moje snimky. Kdyz se vraci, napetim nedycham, ale mam plan ... jestli rekne "sadra", zkusim se rozbrecet ...
Dostavam dalsi prednasku o potencialnich ucincich hyperflexe, znovu jsem vyslychan jestli jsem s touhle nohou uz neco mnel a nebo jestli nemam nekde jeji roentgenovy snimky. Rikam ze ne, ze ze snimku tak leda neco naboso v plavkach. Kdyz slysim, ze je tam jasna zlomenina, malem omdlym, kdyz ale pokracuje ze je ocividne stara a zahojena opet spozornim. Nohy si okopavam nekde porad, nenapadlo mne, ze se pri tom tak snadno lamou ... no ale pokracuje, ta kustka je skutecne na dvakrat, ALE protoze to ted moc uz neboli tak to asi mam vrozene. Kdyby to bylo cerstve napul, bolelo by to i ted po dvou dnech jaxvinja a nikdy bych mu nedovolil si to prohmatavat libovolne ze vasech stran. Nechce se mi verit memu stesti ... porad cekam na tu sadru ... ale racionalne neni duvod ... trochu se uklidnuju, tlak zacina zvolna klesat. Tak tedy co ted, ptam se, a ani ted se mi nechce verit vlastnim usim. Ty berle jsou pry docela dobry napad, tak do konce tydne, pak jeste jeden to brat zvolna a klidne a pak muzu behat, jen to "neprehanet". Nejvetsi rizoko je, ze by mohlo byt poskozeno kloubni pouzdro, zatim to tak nevypada, ale snimky nejsou prilis prokazatelne. Kdyby to zaclo bolet zase vic, nebo to po mesici neodeznivalo, mam se prijit ukazat, jinak pry ale muzu jit a uz se nevracet ...

Dnes je nedele, berle od patku v kufru auta, zitra jdu behat, zazraky se deji.

P.S. Moc vsem dekuji za projevenou sympatii, asi si dovedete predstavit tu dobu temna, kdyz cloveku na behu zavislem je jeho droga z nenadani odeprena a vyhledy jsou nedobre.

13 Comments:

At 19. 2. 2012 20:25:00, Blogger Kopretina said...

Tak to je super, že to nakonec zlomený nebylo. Kotník a sádra, to znám, ale to jsem ještě neběhala, teď bych to taky těžko nesla...

 
At 19. 2. 2012 21:16:00, Blogger ll said...

to bylo jak detektivka kdy pachatel je do posledniho okamziku neznamí :)) fakt jednim dechem parada. tak at se hoji :)

 
At 19. 2. 2012 21:36:00, Blogger 12HonzaDe said...

No to jsem sam moc rad!!! Nakonec jsem ta rentgenologicka skripta drzel spravne:)! Tak tyden drobne odpocines, uz vlastne par dni uplynulo, noha splaskne a muzes zacit zase pobihat a pak i behat..
Drzim palce! Super zprava..
[Dokazu si predstavit tu pani u rentgenu, jak cte tvoje tricko:)]
MSF! 12:)

 
At 19. 2. 2012 22:17:00, Blogger 1bubobubo said...

Tak to nakonec dobře dopadlo a to je hlavní. Docela jsem se nasmál, když jsi popisoval, co všechno dokáže rentgen :-))) Pak jsem si při dalším čtení říkal, že průsery chodí ve třech! :-((a nakonec mě napadlo, že platí pořekadlo: "Zdravý člověk je jen špatně vyšetřený pacient" :-)))Drž se a pak hurá do dalšího tréninku:-)

 
At 19. 2. 2012 23:54:00, Blogger hideosi said...

aJsem rád ze ti to tak dopadlo. Dost si mne rozesmál tou poslední mozností kuli sádre zacít brecet. No smneju se jeste ,kdyz to písu.

 
At 20. 2. 2012 9:44:00, Blogger ju said...

Neboj, ten absťák z nedostatku běhu jednou skončí a zase si budeš dosytosti užívat drogy, aby přišlo jiné pochroumané místo a nastal absťák nový. Koloběh běžcova života. Ať se noha zdraví!

 
At 20. 2. 2012 10:19:00, Blogger K. G. said...

Zázraky se dějí. Pravda! :o)

Tohle ti přeju, a oceňuju i to, žes to napsal, protože jakékoliv povzbuzení je dobré. A taky tím, že ses podělil, jsi zázrak poslal dál. Teď už žije vlastním životem. :)

 
At 20. 2. 2012 12:45:00, Blogger R V M said...

Včera jsem přečetl, a dneska ráno mě začalo bolet něco ve změti kostí nad palcem pravé nohy..
Nesmíš to psát tak autenticky :-)

 
At 20. 2. 2012 15:22:00, Blogger J. F. M. M. said...

Hi
I am an amateur photographer and public blogs. The site where he had closed and now I'm redoing. The photo of my people is:
http://zorita01.blogspot.com/
Those of my travels in Spain and abroad want to start redo and put a link on this blog.
Greetings from Spain.

 
At 20. 2. 2012 17:04:00, Blogger Pancha said...

Tak to jsem rád, že ti zranění moc nenaruší trénink a nebudeš muset překopávat kalendář závodů. :-)

 
At 21. 2. 2012 18:46:00, Blogger Running Shadow said...

@ Kopretina - asi ve dvaceti jsem si malem urval achylovku. Sadra na mesic - no hruza. Dva tydny co mi to sundali jsem sel do Prcic (z Prahy). Ruplo mi to na 30.kilometru ... a znova sadra :) ... pak asi sedm let bez behani ... a v unoru 2005 zacinam blogovat :)

@ll - no, chvilku jsem si rikal ze napisu male "p.s.", ze "diagnoza chybna, noha OK, behat budu za tyden" ... ale tak by me to asi nebavilo :) ... s vedomim, ze to nekoho bavi cist, se hned pise lip!

@12 - pani u roentgenu byla OK ... coz ale teprve sestricky v porodnici :)

@1bubobubo - to mi pripomina zlate pravidlo experimentalni fyziky : "jestli jde vse podle planu, pak jsme patrne nekde udelali chybu" :) ... at ti to taky beha! doufam ze jsem to pochiopil spravne zkomentaru na 4! blogu

@hideosi - clovek by se ze zoufalstvi snizil k cemukoliv :)

@ju - chtel jsem jit uz vcera, ale preci jen bylo doma hodne prace a tech par hodin usetrenych nebehanim se hodilo. Beru to jako investici do budoucna - "3 hodiny domacich praci dnes, 10 hodin behani zitra" :) ... jeste aby to takhle pochopila i pani D. :)

@K.G. - moc dekuju, ale v tom velkem svete je to moje behani nakonec to nejmensi. Ten svuj zazrak bych vymenil hned za nejaky pro lidi kteri jej opravdu potrebuji - treba vy.

@RVM - tak si to musis precist jeste jednou, tentokrat ale jen druhou pulku. Uvidis, ulevi se ti :)

@Pancha - kalendar bych nemenil :) ... mozna bych tak akorat poupravil ambice. Na chvoste startovniho pole beha taky samy fajnovy lidi. ... a kdybych uz menit musel, tak bych spis pridal :)

 
At 22. 2. 2012 9:28:00, Blogger Machy said...

Kdo dnes nemá něco s nohou, ten jako by nebyl. Proto jsem si taky čerstvě pořídil něco s kolenem. Ale při mé trpělivosti hraničící až s tupostí mi to vůbec nevadí. Za mě běhají mí běžečtí přátelé, díky za to :)

 
At 22. 2. 2012 17:42:00, Blogger Running Shadow said...

@Machy - no to je jasny, kdo si nelame nohy, nenarazi kolena, nenatahuje achilovky ci trisla to behani asi nejak sidi ;)

 

Okomentovat

<< Home