Kam až mě nohy donesou...

... o vášni k běhání, o ultramarathonu, o přírodě a snad trochu i o lidech - sobě i jiným pro radost.

pondělí, června 06, 2005

Půlmaraton na nečisto

Posledni dny mam ponekud rozhazene, hlavne co se motivace tyce. Lita to nahoru a dolu, nejspise je to zpusobeno praci a par jinak vzacnymi akcemi s prateli. Treba ctvrtek je dobry priklad. Je to jeden z mala dnu kdy nemam naplanovanou zadnou fyzicky narocnejsi aktivitu, a tak se z toho stava den kdy dojit s nekym pokecat, na veceri nebo na pivo. Jenze po delsi dobe nejen pivni, ale i politicko-socialni absitence se to vsechno nejak zvrhne, tak ze odchazime az kdyz nas vypoklonkuji majitele osvezovny, nacez po marnem odporu souhlasim dojit jeste "na jedno" ke kamaradovi domu, jehoz zena a deti jsou zrovna na tyden v Cechach. Domu dorazim v pul treti. Samozrejme patek je pracovni den jako obvykle, ale behat se fakt neprinutim. Je mi stydno, ale stale je to lepsi nez behat s lehkym bolehlavem.
V sobotu rano uz jsem opet svezi, mam vsak ambice na nedeli a davam jen poklidnou 6a1/2km. Pak dojet na kole nakoupit a zase do prace. Sobota je totiz take pracovni. Blizime se ted k jistym vyznacnym milnikum nasi kariery (o tech snad nekdy priste) a tak to v sobotu "zariznem" v pul jedenacte v noci. Poslednim jidlem toho dne byla snidane, tak jeste pred pulnoci do sebe nasoukam aspon par housek.
V nedeli jsem mel strasnou chut bezet nejaky zavod. Hledal jsem po internetu co se kde kona, nasel jsem 10km beh na Jedlovou Horu v Odenwaldu s prevysenim asi 200m. Neznelo to spatne, ale vedlo to i z kopce dolu a na to nemam odvahu. Dalsi zajimave zavody (z toho jeden pulmaraton) mely zase nepochopitelne napsane propozice. Nedalo se zjistit budto kde presne zavod zacina, nebo v kolik presne je start. Obvykle to je mezi 9-10:00, ale kazdopadne to znamena tam byt aspon v 8:30, k tomu hodina cesty, pul hodiny na vstavani a to samozrejme po sobotnim pracovnim ocistci. Z pochopitelnych duvodu tato varianta padla.
Rozmyslim se aspon pro treninkovy pulmaraton s asistenci moji zeny, bude mi merit cas, obcerstvovat me a vubec se o mne strat jako o Kenana ;-). Kupodivu souhlasi, rano se musim nasnidat, jeste na jednu dve hodky do prace a pak domu, prevleknout a do lesa.
Moji klasickou testovaci trati je jiz znamy okruh v lesiku s polovinou trati coby jehlicnatou pesinou a druhou pulkou coby lesni sterkova cesta s udusanou vrstvou napadaneho listi. Postavim svou polovicku na jednou misto u klad, aby se ji tam dobre odpocivalo mezi jednotlivymi prubehy. Sdelim ji instrukce jak zapisovat a hlasit casy, kdy mi nabizet piti a kdy jidlo. Na vsechno chapave prikyvuje a tak za chvilku vybiham. Plan je dat 20 kol, kazde je podle cyklotachometru 1060m, tedy celkove 21.2km coz se da prohlasit za pulmarathon. Premyslim o chybe mereni, tezko rici, ale casy co jsem tady behaval docela odpovidaly mym moznostem, tipl bych ze to muze byt tak +/- 20m na okruh. Mym pranim jsou casy kolem 5:20 na kolo, nechci to brat jako rekreacni beh, spise jako nahrazku za neuskutecnene zavody, kterych jsem mel mit za sebou uz pet, ale dostal jsem se jen na jeden. Je relativne chladno, pod mrakem, fouka trochu vitr, mozna 16-17 stupnu Celsia.
V prvnim okruhu mam pekne kostrbaty krok. Snazim se drzet na uzde a neprepalit to, ale nemuzu se srovnat. Rytmus dechu mi lita nahoru a dolu, ramena hapruji. Probiham za 4:45, je to moc rychle, snazim se zvolnit. Pomalu se davam do hromady a stabilizuji rytmus. Druhy okruh zase za 4:45. No nevadi, dalsi budou klesat, ale bezi se mi dobre, zkusim to srazit na pet minut a na tom vydrzet co nejdele. Jenze treti okruh je za 4:42 a ctvrty dokonce za 4:40. Nechce se mi tomu skoro ani verit, ale bezi se mi opravdu dobre. Je pravda ze se snazim bezet aktivne, po kazde terenni nerovnosti, ktera mne treba zbrzdi, hned zase protahnu krok dva, abych to dorovnal, nebo se snazim pracovat rukama, ale neni to nadoraz.
Ve ctvrtem okruhu melo byt prvni obcerstveni, ale moje zena stoji asi metr od trati a tak na vodu nedosahnu. Bezim velmi koncentrovane, zpomalit nebo udelat par kroku stranou kvuli vode nepripada v uvahu. Paty okruh je za 4:45, konecne jde cas dolu, ted to asi uz prijde, ale i tak mam radost, ze jsem dlouho udrzet tak rychle tempo. Predavka vody se tentokrat zdari. Ackoliv jindy beru lahve s cyklistickym hrdlem, tentokrat jsme testovali kelimky jako pri zavodnich bezich. Moc zkusenosti s tim nemam, a tak si misto do pusy prvni dousek naleju do nosu a vysplichnu do oci. Az na podruhe se trefim do ust, div se nezalknu. Je mi uz dost vedro a tak si zbytek naleju na hlavu a na tricko. Jeste to nevim, ale problemy s teplem jsou nadobro vyreseny a ve treti ctvrtine mi bude dokonce docela chladno.
Sesty okruh jsem zase zrychlil na 4:41. Piju ted po kazdem lichem, zadam o plneni vodou jen do poloviny kelimku, stejne si to jeste nekolikrat naleju do nosu nebo do oci, ci si pobrindam tricko. V tradicnim sedmem kilometru cekam na svou krizi. Opravdu se mi zase rozhazi rytmus dechu i kroku, ramena litaji do vsech stran, ale na case to poznat neni, probiham za 4:42. Osmy okruh je uz stabilnejsi, cukry dosli, jedu na tuk. Je to hned znat a cas spadne na 4:48 a pak na 4:50. Tam by se asi i chvili drzel, jenze ke konci dalsiho kola slysim nejaky krik. Po nasi pesince chodi dost lidi, spousta se psi. Napadaji mne ruzne hororove scenare a tak letim k cili, co kdyby nahodou ... ale ukazese, ze jen nejaka pani pokrikuje na sveho psa. Kazdopadne tento okruh je za 4:40.
Podle umluvy je mi poprve nabizen ctverecek (asi 3x3cm) z energeticke tycinky, ale jeste se na to necitim. Mam strach, bude to poprve co pri behu budu jist, voda me celkove obcerstvuje, ale kdyz polknu (pokud se neutopim) tak me par set metru trochu tlaci bricho.
Jedenacty okruh je tedy pomaly za 5:00, ale aspon znovu piju, tentokrat se predavka i piti podari, skoro ani neukapne. Je mi zpetne nahlasen cas za prvnik deset okruhu 47:18 coz mi prijde docela drsne. Predstava ze jeste jednou tolik me zabiji. Z hlediska maratonu jsem navic jenom ve ctvrtine.
Asi diky vsem moznym myslenkam na uspesne maratonce co jsem mohl poznam osobne i pres net se dostavam do strojoveho rytmu a casy zacnou pravidelne oscilovat mezi 4:50 a 4:55. Po dvanactem kole si konecne vezmu kus tycinky, je ze strany zabalena v jedlem papiru, coz je prakticke, nezablemcam si prsty. Ukusuju po centimetrech, zvykam v rytmu dechu. Jsem prekvapen jak to jde snadno, jidlo vubec neprekazi, pomalu to soukam do sebe. V zaludku to bezvadne drzi, a ani nemam zalepenou pusu. Sice mi to trvalo snist asi 800 metru, ale stalo to za to. Mam pocit nove dodane energie. Jestli za to fakt muze tech par gramu cukru nebo obelstena psychika neresim, kazdopadne se mi bezi lehceji. Uz nekolik okruhu mne tlaci prava kycel, me uplne nejstarsi zraneni kdyz mi bylo 16, ale prestane par kol pred cilem.
Behem dalsiho ohruhu uz ztracim prehled kolik mi zbyva do konce. Snazim se pravidelne pit, ale uz nemam chut. Vlastne nemam chut uz na nic. Po patnacti kolech je mi hlaseno ze zbyvaji posledni 4. Chvilku mi to nedojde, pak zacnu pochybovat, ze se asi zena spletla, ale nakonec se presvedcim, ze ma pravdu a jsem stastny, ze mi to rychleji uteklo. Pri dalsim dobehu je omyl vysvetlen, tedy znovu nabeh do poslednich 4 okruhu.
Prvnich par set metru me to psychicky uplne odrovna. Fakt si pripadam podveden, je to uplne iracionalni, jako bych mel sily rozvrhnute presne na zbyvajici milne predpokladane 3 okruhy a najednou je z nich zase o jeden vic. Mam pocit ze to nikdy nemuzu dobehnout. Zacinaji me palit chodidla, zretelne slysim jak mi cvachta mezi nohama. snazim se podivat, ale moc mi to rusi krok. Jsem propoceny skrz naskrz a slepena sustakovina trenyrek se tre o sebe. Nastesti jeste nemam zadne oderky, a kupodivu ani po dobehu zadne mit nebudu, alespon na techto mistech ne.
V sedmnactem okruhu cas poprve pada za hranici 5minut, o tri sekundy. Mam pocit ze to ted uz pujde silene z kopce. Dalsi je za 5:08, tak to jeste jde, naposledy jim, vodu uz odmitam. Z nohou jsou tezke betonove sloupky, taham to cele telem. Myslim, ze vubec nejsem schopen zadneho odrazu. Chodidla mi pripadaji jak zabalena v zince namocene v horke vode. Trochu mne tlaci okraje bot na achylovky, pot stipe do oci. Zaplat Panbuh, ze neni vedro, to bych ho nestacil ani stirat.
Jeste dve kola. To predposledni je nejhorsi. Pred ocima stale vidim takove to okynko z Windows, kdyz se neco nahrava a ukazuje to kolik procent uz se nahralo. Prepocitavam si posledni metry na procenta a v duchu si vybarvuju bile policko modrou barvou, kolik mi jeste zbyva. Kazda zatacka je jako nabeh do medu, oproti minulym dnum mi pripada, ze je tentokrat cely okruh stale do kopce. Kupodivu je to opet za 5:08. Zena mne povzbuzuje do posledniho okruhu, ze bezim nadherne, ze je to skvely cas a ja nevim cosi ... snazim se si predstavit ... oslintane, upocene individuum s promocenym trickem, velkymi mokrymi fleky vsude na trenyrkach, funici a hykajici s usty dokoran ... jo to musi byt radost pohledet.
Ale s poslednim okruhem opravdu prichazi uleva. Aspon psychicky. Snazim se ze zbytku sil preci jen bezet jeste trosku aktivne, ale je to bida, vydrzi to jen par kroku, pak to jde zase ze setrvacnosti.
A nakonec vidim na zemi caru co jsem tam pred vice jak hodinou a pul vyril patou do zeme, je mi hlaseno potreti 5:08. A dal nic ... mam par vterin okno. Nemuzu se zastavit, tak jdu pesky dal do prvni zatacky, jeste minule tam bylo pohazeno nekolik kelimku od meho piti, ted jsou ale uz uklizeny, vracim se zpet. Predstava, ze bych si dal jeste dalsich dvacet kol je naprosto silena, lide kteri neco podobneho podnikaji dobrovolne jsou absolutni blazni, vubec je nechapu.
Zacinaji se rojit komari, tak vyrazime k domovu. Je mi zima, nohy mam tuhe, aspon je trosku protahnu. Moje zena se na mne snazi povzbudive usmivat, podobne testy se mnou absolvovala v minulosti uz nekolikrat, ale takhle dobre to nikdy nebylo. Podava mi sesit se zapsanymi casy ... nechce se mi tomu verit ... ze tohle utrpeni trvalo jen 1 hodinu, 37 minut a 12 vterin ... byl to nejdelsi beh letosni sezony a druhy nejdelsi vubec. Posledni pulmaraton sem zabehl pred deseti lety.
Doma kdyz se svlikam do sprchy si vsimnu rozpiteho krvaveho fleku na tricku. Rozedrel jsem si levou bradavku do krve, prava uz mela na male. Dalsi cena zkusenost, pri behu to neboli, ale je lepsi si je priste zalepit. Yeah! Runners, we are different !

4 Comments:

At 7. 6. 2005 9:39:00, Anonymous Lubosh said...

Gratuluji! Tak to ukazuje na maraton za 3:25!:-)
A to nepočítám, že běžet sám a navíc po 20(!) okruzích, je neskutečně težké.

 
At 7. 6. 2005 10:16:00, Blogger Running Shadow said...

diky ... ale mam z toho maratonu o to vetsi strach. Dobre casy jsou strasne svazujici. Vzdycky jsem si to predstavoval, ze pobezim klidne a pomalu, treba 10km za 55:00 a ze to nejak urcite doklepu. Jenze takhle budu nervozni kdyz to bude pomale a budu mit chte-nechte nutkani trosku pridavat, a toho se bojim, ze to neodhadnu a nekde na 30 uplne zkapu. ...Predstava ze bych si v nedeli jeste pridal par dalsich kilaku, nebo dokonce jeste jednou tolik ... absolutne nerealna. ... ono vubec mi prijde nemozne, ze bych nekdy jeste mohl podobny vykon zopakovat.

 
At 7. 6. 2005 14:11:00, Anonymous Lubosh said...

Už jsem o tom určitě psal: ona hodně potom udělá ta atmosféra, kdy je člověk uprostřed tisíců lidí, kteří prožívají úplně to samé. Proto je na začátek lepší nějaký velký maraton.
Když jsem loni v Mnichově slyšel, jak davy skandují "Bchavo! Zupa!", tak to běželo úplně samo - taky jsem první půlku lehce přepálil:-) A to v novinách kritizovali, že bylo v ulicích jen 100 tisíc lidí.
V posledních 2-3 kilometrech lidi udělali špalír, sešli z chodníku do silnice, takže se běželo úzkou uličkou skoro jako na Tour de France. To byl neskutečný pocit, tam jsem za to prostě musel ještě vzít, i když nebylo vlastně kde brát...
Až se dostanete za pár týdnů v dlouhých pomalých bězích na 30 km, případně lehce výše, tak budete běhat zhruba stejnou dobu, jako by měl trvat maraton. Tohle pak strašně psychicky pomáhá, když si před maratonem můžete říct: "Vždyť já vlastně vím, jaké je to běhat tři hodiny a víc."

 
At 10. 6. 2005 13:11:00, Blogger mesens said...

super! takovyhle cas na tak prudivym okruhu. to nema chybu!

 

Okomentovat

<< Home