Kam až mě nohy donesou...

... o vášni k běhání, o ultramarathonu, o přírodě a snad trochu i o lidech - sobě i jiným pro radost.

středa, ledna 31, 2007

Led(n)ové ohlédnutí

Ukazatel na pomyslnem lednovem tachometru se dnes zastavil na 169.5 km. To neni ani malo, ani prilis mnoho. Rekl bych ze je to spise slibny vykon ... i kdyz nejdulezitejsi je ze jsem se opet (alespon prozatim) dostal do prijemneho bezeckeho rytmu, a ze si vsechny behy skutecne "tucnakovsky" uzivam. Muj bezecky tyden zacina v sobotu, a drive nez se unavim absolvuji svuj nedelni dlouhy beh. Dosud nejdelsi byl 15.5km, ale jeste neni kam spechat. Od pondeli do ctvrtka pak absolvuji identickou trat s hlavnim zamerem nabehat dostatecnou bazi na jaro, aby bylo z ceho se konecne odpichnout k nejakym intervalum. Fyzicky toho uz ve stredu mivam docela dost, nohy jsou tuzsi a prilis se mi nechce vstavat, ale zde prave hraje docela dobrou roli psychicka mystifikace, ze po strede uz staci bezet vlastne jenom jednou, a ze pak uz de facto zacina vikend. Nikdy bych drive nerekl jak vyrazne prospesny vliv muze mit vhodne umisteny den volna. Ve stredu a ve ctvrtek mne vidina volneho patku tahne z postele do zimy, zatimco v patek samotny mne pak svrbi chodidla a nemohu se uz dockat soboty a nedele. Krome dlouhych behu se moje rychlost ustalila na 9:00/mile coz odpovida zhruba 5:40/km. To neni zadny uprk, ale ani zadna zelvovina.

0 Comments:

Okomentovat

<< Home