Vzestupy a pady

Minuly tyden nezacal spatne, ale nakonec nedopadl nijak valne. Nejdrive jsem si v pondeli pripsal 5-a-pul jednomilovych bezeckych bodu, ale nejak jsme se pak zasekli v praci a usinal jsem az kolem pulnoci. V utery rano jsem svuj boj s budikem o seste prohral a nedokazal se prinutit ani demonstrativne dojit do koupelny a okouknout bezecke tricko. Utechou mi zustal 1-a-pul hodinovy karatisticky bod ... neb jsem se po pulrocni pauze opet vydal na tatami.
Dojo kde by ucili muj puvodni styl shotokan jsem bohuzel nenasel, ale pred par tydny jsem, se pridal k mistnimu universitnimu klubu cvicicimu korejsky styl "Tang Soo Do". Zaklady jsou podobne, ale nektere techniky jsou dosti odlisne ci uplne nove. Take celkove pojeti boje a jeho vyuka je uplne jina. Zatimco v Nemecku se v ramci shotokanu cvicili kontrolovane techniky zpravidla koncici par milimetru pred bradou ci hrudi soupere, zde jse de s chranici rukou, holeni, helmami a suspensory pomerne tvrde na vec. A to jiz od uplnych zacatecniku, kdezto v shotokanu se k volnemu boji bile pasky nedostanou prakticky vubec, a ja coby mirne pokrocily pomerne sporadicky. Take se zde casto busi a kope do pytlu, ze druhy den nemohu ani chodit ani psat ... natoz treba behat. No nic ... byl to takovy otevrene psany odstavec pro Trawnika, ale kdyby to zaujalo i nekoho jineho, klidne dejte vedet.
Ve stredu, tedy rano po karate jsem obvykle rad ze se hybu, a jsem schopen chodit po dvou. S nejakym absolutnim vypetim vsech sil jsem si ale i za stredu pripsal dalsich 5-a-pul bezeckych bodu. Asi mne hnala vpred hanba za propasnute utery.
Jeste ve ctvrtek jsem se vydal rano na svuj oblibeny ctverecek, abych se vecer opet poradne zrusil na treninku. I kdyz za to spise muze takova mala mrstna mys s cernym paskem, co vedla uvodni pulhodinovou rozcvicku. Se svymi 90kg (pamatujete si ze jsem jeste pred par mesici psal o "svych 85kg" ?? ... no nic) jsem se pokousel reprodukovat vsechny telocvicne manevry co ona predvadela se svymi cca 40 v maximalni mozne rychlosti. Myslel jsem ze skolabuju, ale jen-tak-tak jsem to prezil do male prestavky. Potom nas mucili 45minutovym procvicovanim vsech moznych kopacich technik, ale vyjimecne kontrolovanym zpusobem, jakoze treba vykopnete pomalu dostrany, a drzite 2-3 vteriny jednu nohu natazenou ve vzduchu v pravem uhlu vuci te na ktere stojite. Nakonec nam rozdali nejake obri polstare, kterymi se jeden kryl a druhy do nej mel kopat naplno technikou kterou si prave dokonale vybrousil behem predchazejiciho cviceni. Asi neni treba dodavat ze mi sily v mych kopech nebylo dost ani na povaleni pradne popelnice. No nic ... ale proc pisu bezcum opet o karate ? ... no prece abych mel alibi ze jsem v patek nikam nevstal, s budikem se ani nesnazil zapasit, proste jsem jej rovnou preridil na pozdejsi dobu. Nedalo se ani pohnout, prevleknout se s pyzama do civilniho byla operace na pul hodiny vyzadujici asistenci me shovivave zeny. A to byl teprve zacatek, cely clovek rozbolel poradne az behem soboty a jeste v nedeli jsem premyslel jestli jsem si preci jen neuhnal nekde kylu.
Nastesti jsme byli tou dobou na hornim Michiganskem poloostrove na nekolika dennim vyletu, coz znamenalo vetsinu casu pohodlne stravenych v aute. Boty jsem si sice demonstrativne zabalil sebou take, znate to ... jak vas ale neco vyhodi z rytmu ... tak to behani jde casto k sipku, a nic nepomuze ani nadherna panenska priroda at uz na pobrezi Horejsiho nebo Michiganskeho jezera.
V pondeli v noci jsme se po osmihodinove jizde vratili domu, coz byla samozrejme opet "vitana zaminka" proc se citit rano dostatecne zmozeny a nejit zase behat. Bohuzel se tadyv praci nakupily dalsi a dalsi veci a nakonec tak seslo i z dnesniho bojoveho treninku. Suma sumarum, za minuly tyden mam na konte 16.5mile, za prvni dva dny tydne noveho velkou tucnou nulu.