opozdena gratulace behej.com a 33 ekvivalentnich mil

Nekdo ma dlouhe vedeni, nekdo nosi drivi do lesa, jiny zase sovy do Aten eventualne prichazi s krizkem po ... vsak uz vite ... a ja aby se nereklo radsi vsechno dohromady. Moje gratulace klukum ke zpusteni behej.com, je uz spise abstraktne nadcasova nez-li aby mohla byt brana vazne jako reakce na aktualni a prekvapive udalosti na ceske tragedi scene. V kazdem pripade mi nezbyva nez smeknout a hluboce se uklonit. Drzim palce, preju mnoho stesti, fandim vam a budu sirit nejen vasi myslenku ale webovskou adresu.
Oproti aktivite nove bezecke stranky je moje blogovani na urovni unaveneho lenochoda. Moje behani by jeste do nedavna sneslo podobne prirovnani, lec preci jen, obcas i nejtlustsi ledy roztaji a za posledich 12 dni mohu nahlasit 33 ekvivalentnich mil a umysl zucastnit se bezeckeho zavodu na 5K zvaneho Iceman. Jinymi slovy, minuly tyden jsem se dostal v pondeli az stredu v nasi male telocvicne na behatko nebo stoupatko a zkousnul 6, 5 a 4 mile respektive a v sobotu pridal dalsich 6. V utery jsem mel prvni behaci seanci s Alexem, coz je Francouzsky postdoc stejne jako ja. Krome toho ze ma za sebou uz dva marathony s casu kolem 3:20 a asi 20 pulmarathonu tak take nekolik let behaci pauzu a kuracke avantyry v objemu krabky denne. Ale zpatky k behu ... misto behatek v telocvicne tady mame take krytou halu ... uprostred je nekolik hrist na basket nebo volejbal, po obvodu v prvnim patre (!) pak tartanova bezecka draha se ctyrmi lajnami. Ma netradicni delku (9 okruhu=1 mile tedy 1 okruh je cca 178 metru), ale behat se po ni da docela dobre. Jen je to trochu zvlastni pocit, protoze podelvnitrni drahy vede zed, za niz slysite basketbylisty ci volejbalisty, ale vlastne vubec nikoho nevidite a po vnejsim obvodu sice je tu a tam nejake okno, ale protoze je vecer, tak nevidi uz vubec nic. Nikde zadna tribuna, zadne "parkoviste", jen v jednom rohu schody do prizemi ... takze vam to pripada jako jeden dlouhy nekonecny tunel. A take maji zvlastni pravidla ... myslim ze docela sikovna, ze se obden strida smer behu, jednou po smeru hodinovych rucicek, jednou proti.
Rychlosti jedne mile za 9 minut Alex obkrouzil 4 mile a mel toho plne kuracke plice, ja jsem si pridal devet okruhu navic, pripadal jsem si docela OK, ale mam pocit ze mam tuhe nohy a bojim se zraneni. Tak radsi zkosim pomalu a zarazovat vice strecinku, preci jen musi moje nozky nes o par kilo vice nez treba behem lonskeho leta. To bylo uteri.
Uz ve stredu Alex hlasil ze zahodil krabku svych camelek ... ale ve ctvrtek preci jen jeste jedno cigo od nekoho vyzebral. Kazdopadne dnes (v patek) jsme si dali "do nosu" dalsich 5 (Alex) a 7 (ja) mil v tempu 8:34 na mili. Oba funime a poradne se zapotime, ale preci jen uz to jde trochu lepe ... je to radost a skvely pocit, litujeme ze nemame tolik casu ... ale uz domlouvame ucasti na ruznych zavodech. Ja se snazim trochu brzdit, jsem zastancem poradne vytrvalostni baze, Alex to chce po mesici uz hnat na rychlost ... no nevadi, hlavne ze je zpatky aspon nejake bezecke nadseni. Uvidime ted jeste jake bude pocasi, ale prozatim jsme domluveni na nedeli ... na mistni petku zvanou Iceman, asi podle tradiniho pocasi nebo povrchu ... cile mame skromne, zaprve se zucastnit, za druhe se nezranit ... pak asi tisic ruznych dalsich minoritnich predsevzeti ... a asi na stem a prvem miste bych mozna, kdyby, snad, treba to slo, za urcitych podminek ... rad se trefil pod "petadvacet". Tak mi drzte palce, jestli to "tam" jeste nekdo cte ...