Prvnich 100km a prvni zpomaleni

Preci jen se trochu oteplilo a rtut, lih ci tekute kremikove krystaly pomyslneho a pripadne i digitalniho teplomeru neklesaji pod -10 C, drzice se prevazne kolem -5 C. Vetsinu dnu byva zatazeno a z nebe se tu tam pomalu snasi snehove vlocky. Obcas i dost na to, aby pres noc vsechny chodnicky a cesty pokryla centimetrova vrstva bileho sametu. Snazim se poctive vybihat kazdy den chvilku po seste rano kdy jeste vsechna auta na parkovistich spi a jedinymi zvuky je krupani snehu a ledovych hrudek pod vahou meho sinouciho se tela, ktera se jiz nebecpecne blizi vaze 2 pytlu komunisticky sizeneho cementu.
Je-li bezmracna noc, je vsude temno jako v Boubine. Svitim si asi 3-4 metry pred sebe a pozorne si vybiram misto pristiho doslapu. Prvni den kdy napadl snih jeste nebyla takova kosa a tak vsechno napul roztalo, navic na vetsinu chodnicku nalital snih co pluhovaly nakladaky ze silnice a pak vse zmrzlo, cinice zakladni podklad pomerne hrudkovaty, ci misty plny drobnych krateru po tech par nestastnicich co si v te prvni slote vysli na prochazku. A tak je teren misty zradny, nekdy bezite po rovnem sametovem koberci, kdyz tu nahle se vam jedna strana boty probori o 2-3 centimetry, pri dalsim kroku pak treba pata, jindy spicka, nekdy obe boty soucasne, jindy jenom jedna, pak je to zase dobry. Uz to mam trochu okoukane na kterych mistech je trosku lepsi podklad, ale jen co se to naucim skoro z pameti, vyrazi nejaky agilni soused s trakturkem a frezou a vsechen snih z chodnicku dokonale odfrezuje, az zustane jen tenoulinka vrstva ledu rovna jako zrcadlo ... no nepodekujte mu za to. Ale tohle asi k zimnimu behani patri, i tohle ma sve kouzlo, a s kazdym krokem si pripominam, ze urcite prave kvuli te zimne a snehu a ledu spousta bezcu zustalo doma, a ja je ted vlastne postupne dobiham ... mijim ... a nechavam za sebou.
No, v utery se mi to malem vymstilo. Byl jsem nekde na 8. kilometru, uz na prime ceste k domovu a hlidal jsem si doslapy prave nohy, kde mne tu a tam zatahala pata ... asi pripominka pradavnych chronickych zraneni ... a samozrejme jak uz to byva, najednou sup a krup ... a louplo mi v leve achylovce, v miste ktere v cele me bezecke historii bylo snad jedine zdrave jako ripa. Zacalo to pak trochu tahat, asi tak na kazdem patem az sestem kroku. I kdyz uz tak jsem bezel pomalu, jeste jsem zvolnil a dokodrcal se domu. Paradoxne tento nestastny kilometr byl mym 99.km tohoto roku, doma jsem si pak pripsal rovnou stovku ... ale moc radosti jsem nemel.
Zkusil jsem vsechno poctive protahnout a promasirovat a radsi jsem vynechal stredecni beh. Pres den to jeste chvilemi loupalo, ale nastesti nic horsiho uz neprislo. Dnes jsem se velmi opatrne vydal opet na trat. Zvolnil jsem na 9:00 za mili a naslapoval jako na vajickach. 3/4 trati jsou dost OK ... bud je to mekky skoro rovnomerne udusany snih, nebo je to sfrezovane skoro az na chodnik, ale posledni ctvrtina je stale docela rozbita ... nastesti se mi to podarilo prohopkat bez vetsich problemu. Sice zpomaluji ... ale jinak zatim dobry.