Kam až mě nohy donesou...

... o vášni k běhání, o ultramarathonu, o přírodě a snad trochu i o lidech - sobě i jiným pro radost.

pátek, června 16, 2006

Čekání na impuls

Bezecky se nachazim v jakesi zemi nikoho. Stale o behani premyslim, stale ve skrytu touzim po dalsim a dalsim, vymyslim a spekuluji o vsech moznych a nemoznych planech ... o zavodech, vyletnich bezich, marathonech nebo "adventure ultras", ale kdyz pak rano vstanu, obuju se a vyrazim, ma moje behani jakousi horkou pachut. Ta-tam je lehkost z predchoziho roku, schopnost vnimat prirodu kolem sebe, rodici se den, nebo mit proste jen radost z toho jak dokonale telo pri behu funguje ... protoze bezici telo je skutecne dokonaly stroj, at uz je konec koncu Vase rychlost jakakoliv.
Dlouho jsem se tady nedokazal chytnout, neni tu v nejblizsim okoli prilis mnoho bezeckych stezek, tak jsem to pres zimu zkousel na behatku, ale to je po chvili opravdu pekny opruz. Az s jarem jsem si nasel svuj chodnickovy 5 milovy okruh. Tu cetu mam docela rad, ale asi mi porad jeste neprirostla k srdci tolik jako lesni stezky kolem Steinrodsee v Nemecku. Tady vlastne porad bezite podel silnice, kde vice ci mene huci auta ... takovy "cursus industrialis". Asi mi i chybi mekky podklad, tapkat po betonu nebo po jehlici je velky rozdil, fyzicky a na konec i psychicky. Bohuzel na dohled (dobeh) zadne vyznamnejsi lesni nebo parkove stezky nejsou. Samozrejme muzu po americku sednout do auta, popojet 10 minut a budu mit na vyber hned nekolik parku ci mensich prirodnich rezervaci. Ale to je pro kazde rano nerealne.
Po dvou opravdu tezkych tydne (pracovne) se ted preci jen snazim krotit a byt bezecky disciplinovanejsi. S rannim vstavanim je to stale pochybne, ale uz dvakrat jsem si ranni absenci dokazal vynahradit v podvecer, az jsem tim sam sebe prekvapil. V pondeli navecer, kdy jsem to cekal ze vseho nejmene, jsme s Alexem dali solidnich 10km (6m). Utery rano jsem se nezvedl, ale ve stredu uz ano ... opet za 5 a 1/2. Ctvrtek opet rano nic, vzbudil jsem se vcas, pomerne i cerstvy, ale najednou mi prislo naprosto absurdni jit ven. Nejaky psychicky blok, nechut ... nevim co ... proste to neslo. Ale navecer jsem uz byl od sesti jak na trni abychom dorazili domu rozumne a jeste jsem to mohl jit zkusit. Byl z toho sice na zacatku trochu ukopteny, ale ke konci jiz velmi klidny a pomerne rychly beh s merenymi 5 milemi za 40:18 ... ale i tak, uprimne nemuzu napsat "ze si to uzivam".
Nevim co je potreba zmenit, jestli to vubec souvisi s behem samotnym, nebo jestli jsou moje bezecke stavy jen reliktem jinych externich vlivu (prace, zivotosprava, nove prostredi ...), ale pri soucasnem statutu quo je moje behani ponekud urputnym zapolenim ze dne na den, bez nejake jasne vize ci konceptu. Ale kdo vi, co bude vecer, nebo zitra ...

5 Comments:

At 16. 6. 2006 19:54:00, Anonymous Běžící Tučňák said...

Posilam pozdrav za ocean.
Nechci moc radit, ale zmenil bych urcite trasu, zaradil nove trasy (i kdyz to bude znamenat vytahnout auto - ale 10 minut snd nic neni..?)a zkusil behat vecer a rano si prispal. (a poradne se dospal)
Zazil jsem neco podobneho, kdyz jsem behal skoro porad jednu trasu a ke konci uz jsem toho mel take plne zuby.
Co s vikendy? mas volno nebo makas? pripada mi,ze by se mozna hodilo vyrazit jednou mezi stejne "postizene" na nejaky short run a po dlouhe dobe si zkusit, jen tak ze srandy, zavod a trochu se dobit.

mej se fajn a drzim palce!

T.

 
At 17. 6. 2006 0:03:00, Blogger Running Shadow said...

Diky moc za pozdrav, rady i povzbuzeni. S trasami je to trosku horsi. Tahle neni tak spatna, jen asi neni tak krasna a klidna jako ta v Nemecku. behat nekde pobliz je problem ze bych musel behat kusy za provozu po silnici a to mi prijde fakt drsny. Mozna zkusim s tim autem aspon na nejake delsi behy ... uvidim jeste, ale jet si autem zabehat ?? ... zni to divne. Vikendy by snad mohly zacit byt volnejsi, redukuji uz praci tak na pul soboty. Tech zavodu je tu spousta, mozna tenhle vikend neco dam, nebo treba pristi. Snazil jsem se ted dostat trosku do formy, aby mi pri tom nebylo lito ze se plazim jako snek, kdyz uz mi to behalo drive docela slusne. Az tenhle tyden jsem se dostal k tvoji (a ostatnich tragedu taky) PIM story. Bylo to uplne fantasticke, strasne moc opozdene gratuluju, taky ti to preju, ale asi i malinko zavidim. Na rozdil ode mne sis to ale taky zaslouzil ... a votomtoje !! ;-)

 
At 17. 6. 2006 8:54:00, Anonymous Běžící Tučňák said...

Ahoj,

diky za gratulaci, uzil jsem si PIm naprosto skvěle, i přesto, že jsem neměl tolik času na pořádnou přípravu. Ale stálo to za to.

S tím ježděním autem na běhání bych se vlbec netrápil. Jak běháme po skupinkách, tak se autama přibližujeme podle potřeby. Díky tomu jsem si třeba bezvadně zaběhal u Papaayi na Sázavě a bylo to fantastické.
O formu se neboj. Je to jen otazka casu, nez se dostanes na svoji uroven z Nemecka a bude se to zlepsovat dale. Hlavne si to uzivej, zahod stopky, behej, kochej se okolim a prestan myslet na míle (btw: kdo to ma z nasincu porad prepocitavat? :)), casy. Zkus zase behat podle pocitu. Lubos mi porad opakoval,ze bnehani je take hodne o trpelivosti a ma pravdu.

ahoj

T.

 
At 17. 6. 2006 20:19:00, Blogger Running Shadow said...

Kdybych mel behat podle pocitu, tak nevylezu z postele ... ;-)) ... ale vazne, samozrejme vim jak to myslis. Stopky jsem si zacal brat sebou teprve pred dvema tydny na dlouhe behy, abych mel srovnani. Ted jsem s nimi zabehl i par kratsich veci, ale uz me to zacina nutit zrychlovat a asi je zase necham doma. Mile pocitam, protoze to je jedine co ti pak nikdo nevezme, solidne nabehanou zakladnu. Snazim se proto trpelive tocit dalsi a dalsi kilometry, i kdyz se mi treba nechce ven, nebo se citim na umreni. Je tu ted taky tropicke vedro, vcera jsem dal pri 30C 10km, dneska jsem chtel pridat dalsich 8km, ale foukal horky vitr, jako kdyz si fenujes vlasy, tak jsem to zabalil po 6km. Zitra me ceka dlouhy beh, budu si muset privstat abych se neupekl za ziva.

 
At 20. 6. 2006 16:06:00, Blogger running observer said...

Zdravím po delší době a s potěšením eviduji, že blog zase žije... Pro větší pohodu z běhání: nenuť se do toho, ale běhej tak často, aby ses na další běhání těšil. Nech tělu čas na regeneraci, nesnaž se o kilometry a rychlost za každou cenu. Na druhé straně se nenech odradit ani horkem...

 

Okomentovat

<< Home