Kam až mě nohy donesou...

... o vášni k běhání, o ultramarathonu, o přírodě a snad trochu i o lidech - sobě i jiným pro radost.

pondělí, června 05, 2006

Zadna velka slava ...

V nedeli jsem sice zabehl nejdelsi beh poslednich osmi mesicu, ale celkove stal minuly tyden za starou belu. Jeste ve ctvrtek jsem pridal dalsi 5-a-pul milovy ctverecek, ale az do nedele to bylo to jedine na co jsem se zmohl. Dokonce jsem propasl i oba karatisticke treninky, a to me taky fakt dost mrzi. Trosku jsem si spravil chut az v nedeli kdy jsem se vydal behat s odhodlanim dat konecne "neco delsiho".
Den predtim jsme meli mistni cesko-slovenske setkani, ktere se pro velky uspech protahlo az asi do pul ctvrte do rana, a tak jsem vybehl (hned po probuzeni) par minut po poledni. Slunce takrka v nadhlavniku, na nebi ani mracek, teplota tesne pod tricet ... no neberte to !!! ... proste idealni podminky na lamani vytrvalostnich rekordu.
Prvni dve mile docela sly, ale pak se mi zacal lepit jazyk na patro. Po peti milich to lepit prestalo, protoze uz to skoro uplne vsechno vyschlo. Bylo vedro, prvni okruh jsem se potil, jako doga, druhy okruh uz jsem byl jak susena treska, ze mi uschnul i do te doby durch promoceny satek na hlave, a pokracovat jeste chvili, doschlo by mi snad i tricko.
Nemam ten svuj bezecky ctverecek nijak presne zmereny, ale podle google mapy i mereno na tachometru u auta je to skoro presne 5 mil. Prvni okruh jsme dal za 41 a nejake male drobne, druhy byl kolem 43:50. S cestou od domu to bylo dohromady za 1:28 a nejaky vterinky. Svuj tydeni milovy ucet jsem vytahl na pomerne potupnych 19mil. Pripadal jsem si navic jak jiz drive zminovana treska prejeta jeste ke vsemu parnim valcem. Ze bych se po tomto behu citil nejak obzvlaste psychicky, natoz fyzicky povznesen se zrovna rici neda. Snad vsak i tento trenink prispeje k tomu, ze v pristim zavode na misto 173.mista budu moci atakovat treba i pozici cislo 171.

0 Comments:

Okomentovat

<< Home