... konec dobrý - všechno dobré

Tento post je pokracovanim predchoziho vypraveni o tom jak jsem se chystal na prvni letosni zavodni desitku, necetli-li jste jej, doporucuji se nejdrive podivat, na to co samotnemu zavodu predchazelo.

... Je 8:58, ... v ruce svirame kazdy sve cislo, ze srdce nam pada spousta kameni. Do startu zbyva pulhodinka, moc casu to neni, ale nas uz snad nic nemuze vyvest z klidu ... i kdyz ... o slovo se zacinaji hlasit opet streva ... pripadam si jak ve snu sileneho cukrare, ale kdyz uz jsem se dokazal dostat az sem, tak ted uz me nic nezastavi. Doptame se na prevlikarny ktere v zapeti nachazime. Jde o nekolik krasnych cistych saten propojenych sprchovacimi mistnostmi, dost mista pro vsechny. Shodim batoh a prcham na "tajnou" mistnost. Nastesti slo o posledni zachvevy, strevni bourka mizi tak nahle jako se objevila.

Premyslim co si vzit na sebe, venku je zima, vetsina bezcu je v dlouhych elastakach renomovanych firem, najednou mizi me odhodlani vzit si sve pytlove "noname" teplaky. Beru si trenyrky, i kdyz moje zena rika ze to jsou spise plavky (takove ty americkeho typu - sustakove, volne s nohavickami) a pod ne jeste jedny prilehave bavlnene. Mam specialni huste ponozky do mrazu, na vrchni cast tela si beru klasicky rolak a pres nej tricko s logem sveho prespolniho klubu jeste z dob meho uplneho zacatku pred deseti lety. Cepici nemam, ale beru si rukavice, jako jeden z velmi mala. Zustavaji mi hole akorat nohy od pulky stehen do pulky litek. Venku je zima, ale diky konskym davkam adrenalinu z celeho rana mi je teplo.

Vsude jsou spousty bezcu, vypadaji nebezpecne a natrenovane, jejich nohy maji v prumeru jako moje ruce. Vetsina ma na rukou nejnovejsi modely kdejakych sportsmetru, ja v rukavici sviram svuj "palubni pocitac" z kola. Rozcvicujeme se, a jdeme se trochu rozklusat. Strahinja vsechno se zajmem pozoruje, ale do duse mu nevidim ... vyvolavaji poslednich pet minut do startu. Srovnavame se asi 25metru za startem, kde cekam ze by mohl byt stredni balik. Ukazuje se, ze jsme temer na konci, za nami je jen asi 20 lidi, starter vyvolava posledni minutu a hlasi ze je prihlaseno asi 330 lidi. Uz neni cas sunout se nekam dopredu, ale moc mi to nevadi, aspon me nebude nikdo hnat uz od prvnich metru.

Jsem nervozni, ale ne tolik jako jsem byvaval, ranni strasti jsou zapomenuty, zaludek i streva v poradku, mam trochu pocit zizne, zapomnel jsem cele rano pit, ale pul litru caje a sklenice mlecneho koktejlu k snidani snad jeste vydrzi. Je uplne bezvetri, teplotu tipuju na 7 stupnu, zacina poprchavat.

Je odstartovano ... jak na povel vsechny hlasy z davu utichnou a ozve se dusot mnoha nohou, nejdrive jakoby z dalky, jak se rozbihaji prvni rady ... postupne sili jako blizici se bizonni stado ... a najednou se daji do pohybu i masy kolem mne, pohlti mne a ja bezim take. Na startovni pasce zmacknu svoje provizorni stopky. Prvnich 50-60 metru je pomalinky klus, rozestupy se zvetsuji i tempo. Snazim se vyhnout kolizim a trpelive cekam az se nekde vytvori skulinka, prosmyknu se dopredu, ale plynule, abych nemusel nahle brzdit nebo zrychlovat, to stoji strasne sil. Po par stech metrech se da uz plynule predbihat. Dostavam se na tempo, ktere odhaduji ze by melo byt asi takove jako po sedmi osmi kilometrech v treninku. Dycham z hluboka, jako u doktora, nadech na tri kroky, vydech na tri kroky. Sam jsem prekvapen, dech se mi s jednotlivymi doslapy nekouskuje, je uplne plynuly. Na prvnim kilometru jsem za 4:50. To mi prijde rozumny, cekal jsem trochu rychlejsi, ale zacatek mne urcite zpomalil, to nevadi, lepsi nez kdybych to prepalil. Snazim se drzet konstantni tempo, myslim, ze casy pod 5 minut nejakou dobu vydrzim, pak to asi pujde pres. Zkusim to vydrzet co nejdele, pak se uvidi. Stale predbiham dalsi a dalsi bezce, po jednom i po dvojicich. Je to hezky pocit, ale trosku se bojim jestli jsem neprepalil. Trasa vede lesem po asfaltce siroke jako pro jedno auto, povrch je lehce navlhly ... cestou registruju znacky 3 a 9 km, aha ... trasa se bude nejak tocit v kruzich ... na druhem kilometru jsem v 9:30. Druhy kilak byl tedy za 4:40. Citim se dobre, ale asi to nepujde takhle rychle porad ... dech je stale tak vlacny a hluboky jako na zacatku, ramena drzim dole a stale se sunu dopredu. Na tretim kilometru se zacinaji vytvaret vetsi mezery, vzdy bezi skupinka 3-7 lidi, pak je 30-40 metru mezera, pak skupinka, pak mezera. Nikdo se se mnou nevyvazi, vetsinu casu jsem v mezerach a stiham ty skupinky. Snazim se drzet tempo, vim ze jsem rychlejsi a ze je drive nebo pozdeji dobehnu. Blizim se na 3km a cekam znovu cas kolem 4:50, ale je tam 14:08, to znamena treti kilak za 4:38. Nechce se mi tomu verit, ze jeste zrychluji. Bezi se mi lehce, obcas mi padne kapka deste na bryle, ale moc to nevnimam. Lidem se divam jen na zada, kdyz je predbiham neotacim se. Idealni strojove tempo. Ctvrty kilometr je za 4:41. Takhle dlouho jsem nikdy konstatni tempo neudrzel. Zacinam pocitat jestli se trefim na 48:00 v cili. Beru si to jako metu, ktere bych chtel dosahnout. Cekam, ze drive nebo pozdeji zpomalim na 5:00/km, takze jestli mam ted 1:11 naskok na 50minutovy cas, musim jeste nekde ukrojit tech 49sekund. Klasicka aritmetika mi sla vzdy dobre, nemam problem drzet na sekundu presnou projekci casu deleno i na jednotlive kilometry a prubezne aktualizovat pri prubehu kolem znacek celych kilometru.

Na petce jsem ve 23:29, paty kilak byl opet o sekundu rychlejsi za 4:40. Skupinky jsou od sebe stale vice vzdaleny, ted mam asi 40 metru pred sebou 7 bezcu. Pomalu se priblizuju, cekam ze kazdym okamzikem prijde znama krize. Ze skupinky se zacne propadat jedna divcina, prosupim kolem, zacina se mi trhat dech podle doslapu. Frekvence je uz vyrazne vyssi. Krize ale nikde. Sesty kilometr je za 4:43. ...a pak to najednou prijde, jako kdyz vbehnu to ridkeho medu, skupinka kterou jsem dotahl se najednou drzi 2 metry prede mnou a ne a ne se pohnout. Zacinam dychat vice z hluboka, oklepu si ruce, rukavice jsou uz davno propocene. Cesta se zahyba doleva, z asfaltky na lesni ... strasne mi to pripomina usek od nas co beham v treninku, presne ten samy usek kde dostavam krizi. Trochu me to pobavi, ale i doda sebevedomi, protoze na domaci ceste presne vim, kdy chytim druhy dech, kdy se rozpali tuky. Pocitam svuj naskok, jeste mi zbyva ukrojit par vterin a mam to za 48, pak muzu klidne zpomalit a nic se nestane. Sedmy kilometr je nejpomalejsi, myslim ze to bylo za 4:54, ale nejsem si jisty. Zbyva mi ukrojit jeste asi 6 vterin a muzu zpomalit na 5:00/km, uz toho zacinam mit dost. Ze zadu se pririti mensi zenska, profrci po leve strane a padi kupredu. Zavesim se za ni a vyvezu se konecne pred tu dosud nepredbehnutelnou skupinku a rychle se od nich odpoutam, ta pani ode mne ale take. Slysim, ze ze zadu "jede" nekdo dalsi, ale i mne se to zase rozbiha. Osmy kilometr je kupodivu lepsi nez sedmy, nekde tesne pod 4:50. Mam mirny naskok proti svemu cilovemu casu, ale unava se stale prohlubuje. Zatimco dech ze zadu se chvilemi blizi a zase vzdaluje, predjizdim dalsi a dalsi odpadliky. Zamerim se na jeden par prede mnou, vzdalenost se periodicky zkracuje a natahuje, jak na gume, ale v jedne zatacke se vynesu odstredivou silou a najednou jsou za mnou. Devaty kilommetr je za uzasnych 4:39. Nechce se mi tomu verit, snazim se drzet tempo, uz vim ze to bude pod 48'. V dalce mezi stromy hledam transparent s cilem, pridavam trochu rukama, nutim se dychat co nejrychleji a nejhloubeji. Jeste jedna zatacka, a dalsi skupinka 4 lidi, prosmyknu se po vnejsim obvodu, zbyva asi 300m, protahnu krok co to da, dobyham jednoho chlapka co me predbehl nekde pred 3kilometry, zapne svoje druhe motory, zacne se mi vzdalovat, vzdam to, ale drzim tempo, on asi 50metru pred cilem zpomali, tak do toho jeste kopnu, uz to neceka a vezmu ho par metru pred cilem. Stacim jeste zmacknout stopky ... dobiham a lamu se v pase, registruji mi cislo, vidim ze jsem v zapise na asi 200. miste. Podivam se na stopky, cas se zastavil na 47:07. Posledni kilometr musel byt nekde na hranici 4:32.

... mam radost, fakt mam radost, kdyz si jdu za cilem pro teplej caj tak si kroutim hlavou a usmivam se. Podarilo se mi zlomit prokleti prepalenych zavodu a udrzet konstantni tempo. Urcite to muze byt rychlejsi (tech sedm vterin je dalsi vyzva), ale i tak mam radost, na zacatek sezony to je dobry cas, a hlavne lepsi nez jsem cekal (i kdyz ne tak dobry jak odhadoval mesens :-))) .

P.S. behem zavodu jsem predbehl asi 80 lidi, a predbehli me asi 4 bezci. Na konec jsem byl klasifikovan na 201.miste ze 314 s o nekolik sekund horsim casem (neb je v nem zapocitano i me zdrzeni na startu nez se vsichni rozbehli) . Strahinja dobehl za 54:30 na 291.miste, coz si myslim ze napoprve vubec neni spatne. ... celkove to byl ale velmi rychly zavod, asi bezeli jen sami zeleznaci co trenuji celou zimu. Kdyz jsem to srovnaval s lonskym behem v cervnu, kde bezelo 299.lidi, stacil by muj cas na 75.misto.