Pod bodem zmrzlého psa

... aneb jak se asi tak muze citit bezecky nadsenec, bez behani ? ... mizerne. Ve stredu to jeste tu tam luplo, ale ve ctvrtek uz zase nic. Abych vsak nahodou neprisel na kacirske myslenky, stacilo dnes rano vyjit pred barak a sup, hned to zase skubne na tom "spravnem" miste. A ted cely den zase nic. Uz se to neda vydrzet, zvlaste kdyz jsou posledni dny tak krasne. Ve meste i ve vsi jsou uz vsechny stromy uplne zelene, tem v lese to bude jeste par dni trvat, vsechno co muze kvete nebo uz skoro odkveta, roji se kdejake zivocisstvo a vubec by bylo na svete krasne, nebyt spatnych zprav z politiky a treninkoveho vypadku. Jiste, pet dni neni zadna tragedie v celkovem kontextu, jenze to je pet dni sem (kdo vi jestli jich nakonec nebude jeste vic), pet dni tam, a tamhle zase cesta nekam do dalek ... o kontinuite tezko muze byt reci a po nedavne euforii prichazi ponekud prilis tvrdy dopad.
V nedeli odjizdime na tyden do Prahy, jestli budu zdrav a bude trochu casu, zkusim to na Vitkove, byl jsem tam jen parkrat na prochazce. Prislo mi to tam na behani zajimave, docela clenite, jen skoda, ze je to samy asfalt, ale treba jsem si nevsiml vsech cesticek.